Írán odmítá námořní misi Evropanů a označuje ji za pokus o militarizaci regionu

Írán odmítá námořní misi Evropanů a označuje ji za pokus o militarizaci regionu

Zdroj obrázku: Photo by Vidar Nordli-Mathisen on Unsplash

Francie a Velká Británie chtějí vyslat válečné lodě do Rudého moře, Adenského zálivu a Hormuzského průlivu. Írán nicméně s tímto rozhodnutím nesouhlasí a varoval, že pokud k akci dojde, reakcí bude adekvátní využití vojenských sil z jeho strany.


O vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Rudého moře informovala Francie už dříve. Paříž informovala, že má plavidlo připravit půdu pro budoucí francouzsko-britskou misi s cílem posílit svobodu plavby v oblasti Hormuzského průlivu. O vyslání válečné lodi pak podal informace i Londýn.

Nepřijatelný krok

V reakci na vyslání lodí Írán uvedl, že se jedná o nepřijatelný krok. Náměstek ministra zahraničí Kazem Garibabadi na sociálních sítích varoval, že záminka ochrany lodní dopravy je průhledná a ve skutečnosti jde o pokus o zhoršení krize v regionu.

„Jakékoli nasazení a vyslání torpédoborců do oblasti kolem Hormuzského průlivu pod záminkou ochrany lodní dopravy není nic jiného než militarizace klíčové vodní cesty a pokus o skrytí skutečných zdrojů nestability,“ napsal íránský diplomat.

Související článek

Evropa bez USA spouští zbrojní megaprojekt. Trumpův krok změnil plány NATO
Evropa bez USA spouští zbrojní megaprojekt. Trumpův krok změnil plány NATO

Británie, Francie a Německo se během summitu NATO dohodly na zahájení projektu, jehož cílem je podpořit vývoj zbraní dlouhého doletu bez zapojení USA. Iniciativa v hodnotě více než 50 miliard dolarů má pomoci v oblasti, kde prozatím Rusko výrazně vede.

Teherán doplnil, že námořní bezpečnost nelze zajistit pomocí vojenských sil ze stran, které výrazně přispěly k destabilizaci regionu podporou vojenských operací a blokád.

Průliv pod íránskou kontrolou

Blokáda Hormuzského průlivu je vážný problém, který komplikuje ekonomiku mnoha států světa, a to nejen v Evropě. Garibabadi zdůraznil, že průliv zůstává i nadále pod íránskou kontrolou a právo vysílat válečné lodě do oblasti nikdo nemá.

„Hormuzský průliv není společným majetkem mocností mimo region. Je to citlivá vodní cesta sousedící s pobřežními státy a Írán má právo zde rozhodovat,“ napsal.

Hormuzský průliv není společným majetkem mocností mimo region.

Podle Teheránu nezáleží na tom, zda je, nebo není válka. V obou případech bezpečnost v Hormuzském průlivu zajišťuje právě Írán. Ministr zahraničí Abbás Aráqčí dodal, že žádnému evropskému ani jinému státu nebude povoleno, aby se do situace v oblasti vměšoval.

Francouzský prezident uvedl, že jeho země nikdy neplánovala nasazení vojenských sil v Hormuzském průlivu, nyní se na to ale připravuje. Vysvětlil, že cílem společné mise s Velkou Británií je zajištění obnovy námořní dopravy.

Zdroje článku

 
#