Írán odmítá námořní misi Evropanů a označuje ji za pokus o militarizaci regionu

Írán odmítá námořní misi Evropanů a označuje ji za pokus o militarizaci regionu

Zdroj obrázku: Photo by Vidar Nordli-Mathisen on Unsplash

Francie a Velká Británie chtějí vyslat válečné lodě do Rudého moře, Adenského zálivu a Hormuzského průlivu. Írán nicméně s tímto rozhodnutím nesouhlasí a varoval, že pokud k akci dojde, reakcí bude adekvátní využití vojenských sil z jeho strany.


O vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Rudého moře informovala Francie už dříve. Paříž informovala, že má plavidlo připravit půdu pro budoucí francouzsko-britskou misi s cílem posílit svobodu plavby v oblasti Hormuzského průlivu. O vyslání válečné lodi pak podal informace i Londýn.

Nepřijatelný krok

V reakci na vyslání lodí Írán uvedl, že se jedná o nepřijatelný krok. Náměstek ministra zahraničí Kazem Garibabadi na sociálních sítích varoval, že záminka ochrany lodní dopravy je průhledná a ve skutečnosti jde o pokus o zhoršení krize v regionu.

„Jakékoli nasazení a vyslání torpédoborců do oblasti kolem Hormuzského průlivu pod záminkou ochrany lodní dopravy není nic jiného než militarizace klíčové vodní cesty a pokus o skrytí skutečných zdrojů nestability,“ napsal íránský diplomat.

Související článek

Putinova „ponorka soudného dne“ poprvé vyplula. Západ ji bedlivě sleduje
Putinova „ponorka soudného dne“ poprvé vyplula. Západ ji bedlivě sleduje

V polovině srpna, konkrétně někdy mezi 16. a 17., opustila ruská jaderná ponorka areál loděnice Sevmaš v Severodvinsku a zamířila do Bílého moře. Nejednalo se o ledajakou ponorku: byla to „Chabarovsk“, označovaná jako Projekt 09851, platforma, kterou Moskva navrhla speciálně pro přepravu „Poseidonu“, autonomního torpéda s jaderným pohonem, které je schopné urazit pod vodou tisíce kilometrů, než dosáhne svého cíle.

Teherán doplnil, že námořní bezpečnost nelze zajistit pomocí vojenských sil ze stran, které výrazně přispěly k destabilizaci regionu podporou vojenských operací a blokád.

Průliv pod íránskou kontrolou

Blokáda Hormuzského průlivu je vážný problém, který komplikuje ekonomiku mnoha států světa, a to nejen v Evropě. Garibabadi zdůraznil, že průliv zůstává i nadále pod íránskou kontrolou a právo vysílat válečné lodě do oblasti nikdo nemá.

„Hormuzský průliv není společným majetkem mocností mimo region. Je to citlivá vodní cesta sousedící s pobřežními státy a Írán má právo zde rozhodovat,“ napsal.

Hormuzský průliv není společným majetkem mocností mimo region.

Podle Teheránu nezáleží na tom, zda je, nebo není válka. V obou případech bezpečnost v Hormuzském průlivu zajišťuje právě Írán. Ministr zahraničí Abbás Aráqčí dodal, že žádnému evropskému ani jinému státu nebude povoleno, aby se do situace v oblasti vměšoval.

Francouzský prezident uvedl, že jeho země nikdy neplánovala nasazení vojenských sil v Hormuzském průlivu, nyní se na to ale připravuje. Vysvětlil, že cílem společné mise s Velkou Británií je zajištění obnovy námořní dopravy.

Zdroje článku

Reklama

Reklama

Reklama

 
#