Válka s drony nově definuje pravidla protivzdušné obrany po celém světě a Ukrajina si vydobyla pozici klíčového hráče návrhem, který kombinuje technickou vynalézavost a nízkou cenu: záchytným systémem Sting.
Washington i Dauhá zahájily jednání s ukrajinskou vládou o získání těchto záchytných dronů, které jsou navrženy speciálně k sestřelování íránských letounů Shahed-136, někdy označovaných jako „AK-47 oblohy“ pro jejich jednoduchou konstrukci, masovou výrobu a nízkou cenu.
Ukrajinský prezident Volodymir Zelenskij nejen potvrdil zájem obou zemí, ale také vydal pokyn k mobilizaci potřebných zdrojů k usnadnění spolupráce. Kyjev rovněž vyjádřil připravenost vyslat týmy specialistů, kteří budou dohlížet na zavádění a provoz těchto systémů na zemi.
Geopolitický kontext dodává těmto jednáním na naléhavosti. Stupňující se napětí na Blízkém východě, v jehož pozadí stojí konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, hrozí narušit dodávky munice pro vlastní protivzdušnou obranu Ukrajiny proti Rusku. To urychlilo hledání cenově dostupnějších alternativ k neutralizaci bezpilotních leteckých hrozeb.
Co je to Sting a jak funguje?
Sting, představený v srpnu 2025, je dítětem ukrajinské společnosti Wild Hornets. Jedná se o kvadrokoptéru, tj. dron se čtyřmi rotory, vybavený průhlednou přední kopulí, v níž je umístěna kamera, optické senzory a malá výbušná nálož.
Díky svým výkonům je účinným lovcem: dosahuje rychlosti přes 300 kilometrů za hodinu, operuje ve výšce přes 3 000 metrů a má dosah přibližně 25 kilometrů. Díky automatickým sledovacím algoritmům dokáže s vysokou přesností odhalit a pronásledovat nepřátelské drony.
Sting má dvě metody, jak zneškodnit svůj cíl: přímý střet s nepřátelským dronem nebo odpálení jeho nálože z bezprostřední blízkosti. Kromě toho je vybaven technologií FPV, která umožňuje operátorovi řídit dron ze země pomocí speciálních brýlí. Tyto brýle přenášejí obraz zachycený kamerou dronu v reálném čase, což umožňuje mimořádně přesné řízení celého záchytného manévru.
Hrozba Shahed-136
Drony Shahed-136, hojně využívané Íránem a jeho spojenci, fungují jako záškodnická munice: sledují naprogramovanou trasu pomocí satelitní navigace a inerciálních naváděcích systémů, dokud nedosáhnou svého cíle, kde se při nárazu samy zničí. Jejich výroba je tak levná, že je lze vyrábět v masovém množství, což vede k vlnovým útokům, které mohou překonat i sofistikovanou protivzdušnou obranu.
Právě z tohoto důvodu státy Perského zálivu stále častěji hledají řešení, jako je Sting. Britský deník The Telegraph uvádí, že náklady na výrobu každé jednotky se pohybují mezi 2 000 a 5 000 dolary, což odpovídá 1 700 až 4 300 eurům, což je mnohem méně než náklady na odpálení konvenční protiletadlové střely proti takové hrozbě.
Změna paradigmatu v protivzdušné obraně
Odborníci z oboru se shodují, že vzestup systémů, jako je Sting, odráží hlubokou proměnu doktríny protivzdušné obrany. Stále více států se rozhoduje pro agilní a ekonomicky udržitelná řešení, jak se vypořádat s roji bezpilotních letounů, místo aby se spoléhaly pouze na rakety, které mohou stát stonásobek ceny letounu, který se snaží sestřelit.