Trumpova administrativa zřídila speciální pracovní skupinu ministerstva spravedlnosti, která zkoumá možnost trestního stíhání vedoucích představitelů kubánského režimu. Krok přichází v době, kdy Trump otevřeně hovoří o pádu Kuby jako o dalším cíli po lednovém prohlášení Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely
Vláda Donalda Trumpa zkoumá, jak vznést trestní obvinění proti vedoucím představitelům vlády a Komunistické strany Kuby (KKS), uvedlo v pátek několik amerických médií. Za tímto účelem vytvořila v rámci ministerstva spravedlnosti pracovní skupinu, což by podle listu The Washington Post mohlo být „významným krokem“ v iniciativě současné americké administrativy „svrhnout režim“.
Skupina bude složena ze zaměstnanců různých vládních agentur, včetně ministerstva financí, což by podle Postu mohlo znamenat, že Trump zvažuje uvalení dalších sankcí proti Kubě. List Wall Street Journal dodává, že jejími členy budou také agenti FBI a Úřadu pro kontrolu obchodu s drogami (DEA).
Podle zdrojů NBC se trestné činy, kolem nichž se uvažuje o stíhání, týkají obchodu s drogami, imigrace nebo násilí. Právě obvinění z narkoterorismu použily USA k dopadení a sesazení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura 3. ledna při vojenské operaci v Caracasu, která vedla k venezuelskému stíhání v New Yorku a dosazení Delcy Rodríguezové do čela prozatímní vlády pod Trumpovým vedením.
„Floridský federální prokurátor rovněž pracuje na vznesení trestního obvinění proti vysokým představitelům kubánského režimu.“
Floridský federální prokurátor zároveň pracuje také na vznesení trestního obvinění proti vysokým představitelům kubánského režimu. To potvrzuje i deník Washington Post, který uvádí dojmy několika bývalých státních zástupců z úřadu amerického prokurátora v Miami. Ti nejsou překvapeni, že úřad vede iniciativu zaměřenou právě na trestní stíhání týkající se Kuby. „Úřad v Miami má za sebou dlouhou historii řešení vysoce postavených případů týkajících se nesrovnalostí spojených s kubánským režimem,“ uvádí deník.
Trump: „Kuba velmi brzy padne“
Tyto poznámky byly zveřejněny ve stejný den, kdy Donald Trump v médiích znovu zdůraznil, že Kuba „velmi brzy padne“ a že Havana je „velmi, velmi ochotná“ jednat s Washingtonem.
O den dříve republikán varoval, že Havana „zoufale“ usiluje o okamžitou dohodu s jeho administrativou, a ujistil, že „je jen otázkou času“, než se na karibskou zemi zaměří, čímž naznačil, že vojenská kampaň proti Íránu poněkud odvedla pozornost Bílého domu.
Ve čtvrtek v rozhovoru pro Politico rovněž uvedl, že pád Kuby by byl „třešničkou na dortu“ po lednové operaci v Caracasu. Jako příklad Trump uvedl „skvělou“ spolupráci s prozatímní vládou chávistky Delcy Rodríguezové, s níž Washington ve čtvrtek oznámil, že s ní po desetiletích odcizení obnoví vztahy.
Rubio jedná s Castrovým vnukem
V posledních týdnech americká média informovala o kontaktech mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a vnukem bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra, Raúlem Guillermem Rodríguezem Castrem, El Cangrejo, a sám Trump potvrdil, že Rubio vede jednání „na nejvyšší úrovni“.
Kubánští exulanti v Miami doufají, že po Madurovi Washington obviní Raúla Castra z vraždy čtyř pilotů ze skupiny Bratři na pomoc, kteří v roce 1996 pomáhali raftařům prchajícím z ostrova.
Co by obvinění znamenalo pro Kubu a region
Tento krok Trumpovy administrativy není ojedinělý. Od svého nástupu do úřadu zavedla administrativa řadu opatření na nátlak na kubánskou vládu, například omezení cestování a převodů peněz a zařazení Kuby na seznam zemí sponzorujících terorismus. Tato opatření byla kritizována některými sektory, které tvrdí, že se dotýkají především kubánského lidu, a nikoli jeho představitelů.
Na druhé straně hraje zásadní roli také mezinárodní kontext. Vztahy mezi USA a Kubou byly v minulosti napjaté a poznamenalo je hospodářské embargo uvalené v roce 1960. Za vlády Baracka Obamy však byly podniknuty kroky k normalizaci vztahů, včetně znovuotevření velvyslanectví v obou zemích. Tento proces do značné míry zvrátil Trump, který se snažil posílit tlak na kubánskou vládu.
Dopad těchto opatření a případné obvinění kubánských představitelů by mohlo mít významné důsledky pro domácí politiku Kuby a její mezinárodní vztahy. Někteří analytici naznačují, že by to mohlo vést k přitvrzení režimu, zatímco jiní se domnívají, že by to mohlo otevřít dveře politickým reformám.
Závěrem lze říci, že zřízení této pracovní skupiny ze strany USA je odrazem politiky maximálního tlaku Trumpovy administrativy vůči Kubě. Budoucnost této iniciativy a její důsledky se teprve uvidí, ale nepochybně bude znamenat novou kapitolu ve složitých vztazích mezi oběma zeměmi.