Američtí diplomaté jednali ve Vatikánu o situaci na Kubě a vyzdvihli klíčovou roli katolické církve při podpoře svobody a humanitární pomoci. Společné úsilí USA a Svatého stolce by mohlo posílit mezinárodní tlak na změny v zemi sužované krizí.
Američtí diplomaté Mike Hammer, vedoucí americké mise v Havaně, a Brian Burch, velvyslanec u Svatého stolce, se tento pátek v Římě setkali s vatikánským sekretářem pro vztahy se státy Paulem Richardem Gallagherem, aby diskutovali o situaci na Kubě a „důležité roli“ katolické církve na ostrově.
Americké velvyslanectví při Svatém stolci na svém účtu na sociální síti X informovalo o Hammerově návštěvě v Římě, „aby s Vatikánem a latinskoamerickými partnery Vatikánu projednalo podporu Trumpovy administrativy snahám kubánského lidu žít ve svobodě„.
Další setkání se uskutečnilo s velvyslanci při Svatém stolci z několika latinskoamerických zemí včetně Mexika, Guatemaly, Argentiny, Chile, Ekvádoru a Kostariky, s nimiž diskutovali o tom, „jak společně a s církví podpořit touhu kubánského lidu po ekonomických příležitostech a svobodě„.
Související článek
A warm welcome to @USEmbCuba Chief of Mission Mike Hammer in Rome to discuss with the Vatican and Vatican Latin American partners the Trump Administration’s support the Cuban people’s quest for freedom. pic.twitter.com/rDZJWL9RYe
— U.S. in Holy See (@USinHolySee) February 20, 2026
Kromě toho se Hammer a Burch setkali se zástupci Caritas International, s nimiž diskutovali o tom, „jak Trumpova administrativa přímo podporuje kubánský lid poskytováním humanitární pomoci prostřednictvím katolické církve„.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se nacházejí v bodě maximálního napětí, a to uprostřed energetické blokády uvalené administrativou Donalda Trumpa v návaznosti na uchvácení Nicoláse Madura ve Venezuele a hrozbu uvalení cel na ty, kdo na ostrov dodávají ropu.
Papež Lev XIV. nedávno vyzval Washington a Havanu k „upřímnému a účinnému dialogu s cílem vyhnout se násilí a jakémukoli jednání, které by mohlo zvýšit utrpení kubánského lidu„. Kvůli nedostatku pohonných hmot pro letadla oznámili ostrovní biskupové zrušení své plánované cesty do Vatikánu na tradiční návštěvu Ad Limina Apostolarum, při níž každých pět let podávají papeži zprávu o situaci ve svých diecézích a která se při této příležitosti měla uskutečnit mezi 16. a 20. únorem.
Tím bylo první setkání prelátů s novým papežem odloženo. Tento pátek však papež bez předchozího ohlášení přijal na audienci biskupa z Guantánama a Baracoa, monsignora Silvana Pedroso Montalva. Podle agentury ACI Prensa „vatikánská tisková kancelář neposkytla o tomto neplánovaném setkání žádné další podrobnosti“.
Situace na Kubě je již po desetiletí předmětem mezinárodního zájmu, přičemž katolická církev hraje klíčovou roli při zprostředkování konfliktů a podpoře míru. Od návštěvy papeže Jana Pavla II. na Kubě v roce 1998 je církev mostem mezi kubánskou vládou a okolním světem a zasazuje se o reformy a lidská práva. V posledních letech papež František rovněž projevil zájem o zlepšení vztahů mezi Kubou a Spojenými státy a byl klíčovou postavou při jednáních, která vedla k obnovení diplomatických vztahů v roce 2015.
Hospodářská situace na Kubě zůstává nejistá, zhoršují ji ekonomické sankce a pandemie COVID-19. Katolická církev prostřednictvím Caritas a dalších organizací poskytla nejzranitelnějším komunitám na ostrově nezbytnou humanitární pomoc, včetně potravin a léků. Spolupráce USA a Vatikánu by mohla znamenat zvýšení humanitární pomoci a obnovení tlaku na politické změny na Kubě.
Důležité je, že vatikánská diplomacie měla v minulosti vliv na mezinárodní otázky a využívala svého jedinečného postavení ke zprostředkování konfliktů a podpoře míru. Setkání amerických diplomatů s Vatikánem podtrhuje význam církve jako mezinárodního aktéra při hledání mírových a spravedlivých řešení pro kubánský lid.