Společnosti jako OpenAI zkoušejí nový způsob financování své infrastruktury – reklamu. Ačkoli to může znamenat zajištění přístupu k platformám zdarma, vyvstávají otázky o ochraně soukromí a etických hranicích.
Již několik měsíců mnoho odborníků upozorňuje, že výcvik a výchova modelů umělé inteligence stojí majlant, což je situace, která vedla společnost OpenAI k testování začlenění reklam v rámci ChatGPT. V tuto chvíli je to omezeno na dospělé uživatele s bydlištěm v USA, ale mohlo by to být znamení budoucnosti tohoto odvětví.
Co se týče čísel, vyšlo najevo, že první inzerenti vstoupí se závazky ve výši necelých 852 000 eur, rozdělí své testy na týdny a budou si účtovat tzv. „za imprese“. Ed Markey, americký senátor, nejenže prohlásil, že tato politika zavání krví, ale také požadoval vysvětlení rizik spojených s ochranou soukromí a manipulací. Prozradil totiž, že chatboti mohou předstírat přátelství a doporučovat produkty na základě reklamy.
Dopad reklam
Oficiálním argumentem OpenAI je prozatím to, že jejich záměrem je zachovat přístup k platformě zdarma, ale ve skutečnosti hledají způsob, jak ekonomicky přežít, protože infrastruktura není placena viralitou, potleskem a pozitivními komentáři na platformách a sociálních sítích. Projekty jako Stargate (program datových center v hodnotě 426 miliard eur) ve skutečnosti ukazují rozsah této situace.
Podniky proto hledají způsoby, jak udržet místní ceny elektřiny a zároveň financovat výrobu i modernizaci sítě. Pro mnohé je to vodítko, že úzkým místem není software, ale energie. Podle některých odhadů by tak reklama mohla do roku 2030 vynést 21,3 miliardy eur ročně pro OpenAI, ale pouze v případě, že se bude rozšiřovat, aniž by odradila uživatele.
Vyvíjející se obchodní model AI
Dnes je AI gigantem, který vše pohání, s gigantickými investičními koly a velkými očekáváními, přestože jde o obchodní model, který se teprve píše. Snaží se být užitečná, ale má stejný obchodní model a monetizaci jako internet. Pokud budou reklamy procházet dveřmi a uživatelé budou spokojeni, reklama do AI přijde, ale vše závisí na výsledku testu OpenAI.
Začlenění reklamy do platforem AI není ojedinělým jevem. Podobné metody zpeněžení svých služeb zkoumají i další technologické společnosti. Například společnosti Google a Facebook založily velkou část svého finančního úspěchu na cílené reklamě, přičemž využily své schopnosti shromažďovat a analyzovat uživatelská data. Umělá inteligence by mohla jít podobnou cestou a využívat pokročilé algoritmy k poskytování personalizovanějších a účinnějších reklam.
So ChatGPT ads are going to be more expensive than TV ads 🤯
— Ayush 🙏 (@ayushtweetshere) January 27, 2026
And they will be less effective than X ads 🫠 pic.twitter.com/FX0N6aBW0h
Tento přístup však vyvolává etické obavy a obavy o ochranu soukromí. Schopnost systémů AI analyzovat velké množství osobních údajů by mohla vést k masovému sledování a manipulaci se spotřebiteli. Regulace týkající se ochrany osobních údajů a transparentnosti reklamy budou mít zásadní význam pro zajištění toho, aby monetizace AI neohrožovala práva uživatelů.
Úspěch reklamy s AI bude nakonec záviset na přijetí ze strany veřejnosti a na schopnosti společností vyvážit ziskovost se společenskou odpovědností. I když reklama může nabídnout životaschopné finanční řešení, je nezbytné, aby si společnosti zabývající se AI zachovaly důvěru uživatelů a vyhnuly se praktikám, které mohou být vnímány jako invazivní nebo manipulativní.
