Spojené státy vyzvaly Nikaraguu k bezpodmínečnému propuštění všech politických vězňů a označily vládu Ortegy a Murillové za „nelegitimní“ a „paranoidní“. Podle lidskoprávních organizací jsou i po částečném propuštění disidenti nadále pod dohledem a čelí dalším formám útlaku.
USA v sobotu požadovaly, aby nikaragujská vláda vedená manželi a spoluprezidenty Danielem Ortegou a Rosarií Murillovou, kterou označily za „nelegitimní“ a „paranoidní režim“, „bezpodmínečně“ propustila všechny politické vězně. Tento požadavek následuje po propuštění nejméně 24 disidentů a kritiků sandinistické vlády minulý týden.
„Požadujeme bezpodmínečné propuštění všech politických vězňů, bez výjimek, žádné domácí vězení, žádné nové zadržování,“ požadoval Úřad pro záležitosti západní polokoule amerického ministerstva zahraničí prostřednictvím svého účtu X. Toto prohlášení podtrhuje mezinárodní znepokojení nad stavem lidských práv v Nikaragui, kde je vláda obviňována z potlačování disentu a umlčování kritiků.
„Svoboda znamená ukončit cyklus represí ze strany režimu,“ pokračuje úřad ministerstva zahraničí ve zprávě, kterou na svých sociálních sítích sdílí velvyslanectví USA v Managui. Mezinárodní společenství situaci v Nikaragui pozorně sleduje a několik organizací na ochranu lidských práv zdokumentovalo systematické porušování lidských práv v zemi.
Nikaragujská vláda před týdnem oznámila propuštění „desítek lidí“, kteří byli podle humanitárních organizací zadržováni z politických důvodů, a to v souvislosti s 19. výročím Ortegova působení u moci a pod tlakem Spojených států. Tento krok však mnozí považují za nedostatečný, protože řada politických vězňů zůstává uvězněna.
Toto propuštění přišlo den poté, co velvyslanectví USA v Managui připomnělo, že po „důležitém kroku“, kterým Venezuela propustila „velký počet politických vězňů“, je v Nikaragui také „více než 60 osob“, které zůstávají „nespravedlivě zadržovány nebo zmizely“. Tato situace odráží znepokojivý vzorec represí v regionu, kde bylo několik vlád obviněno z porušování lidských práv svých občanů.
Nikaragujský mechanismus pro uznávání politických vězňů napočítal minulou sobotu nejméně 24 propuštěných politických vězňů, včetně šesti, kteří nebyli na oficiálním seznamu 62 zadržených. To poukazuje na nedostatečnou transparentnost při řešení případů politického zadržování v zemi.
Nevládní organizace Colectivo de Derechos Humanos para la Memoria Histórica de Nicaragua zase upozornila, že ti, kteří byli propuštěni z vězení, čelí jakési „občanské smrti“, neboť je jim odepřen přístup k zaměstnání, jejich pohyb je omezen a musí se denně hlásit úřadům, „jinými slovy, stále se netěší svobodě“. Tuto situaci odsoudilo několik mezinárodních organizací, které vyzvaly nikaragujskou vládu, aby zajistila základní práva svých občanů.
„Nyní čelí neustálému policejnímu a polovojenskému dohledu, musí se denně hlásit na policejních stanicích v obcích svého bydliště a jsou omezována jejich práva na pohyb, vyjadřování, shromažďování a komunikaci s vnějším světem,“ odsoudila nevládní organizace. Tato omezení považuje za pokračování represí, a to i po propuštění politických vězňů.
Na druhé straně úřad ministerstva zahraničí kritizoval vládu Ortegy a Murilla za zadržování Nikaragujců za lajkování příspěvků na sociálních sítích. To podle něj ukazuje, jak paranoidní je nelegitimní režim Ortegy a Murilla. Takové akce odsoudily organizace na ochranu lidských práv, které tvrdí, že porušují svobodu projevu.
Podle organizace na ochranu lidských práv Monitoreo Azul y Blanco bylo po zadržení Nicoláse Madura, spojence Ortegy a Murilla, americkými vojsky svévolně zadrženo nejméně 60 Nikaragujců za vyjádření názoru nebo komentáře na sítích. Tato svévolná zadržení byla kritizována na mezinárodní úrovni a jsou považována za pokus o umlčení disentu.
V únoru 2025 označil ministr zahraničí Marco Rubio Nikaraguu spolu s Kubou a Venezuelou za nepřátele lidstva a uvedl, že sandinistická vláda se stala rodinnou dynastií se spoluprezidentkou (Rosario Murillo, Ortegova manželka), kde se v podstatě snažila zlikvidovat katolickou církev, vše náboženské a vše, co by mohlo ohrozit moc tohoto režimu. Toto prohlášení odráží rostoucí mezinárodní znepokojení nad upevňováním autoritářské moci v Nikaragui.
Situace v Nikaragui nadále vyvolává obavy mezinárodního společenství. Organizace pro lidská práva nadále dokumentují porušování práv a požadují konkrétní kroky na ochranu práv nikaragujských občanů. Mezinárodní tlak by mohl hrát zásadní roli při hledání mírového a spravedlivého řešení pro obyvatele Nikaraguy.