Čína připravuje svou první letadlovou loď s jaderným pohonem – typ 004. Tento technologický skok slibuje nekonečný dolet, supermoderní výzbroj a ambici zpochybnit dominanci USA na mořích.
Minulý týden Čína oznámila svou první stoprocentně vlastní letadlovou loď, čímž dala jasně najevo své námořní aspirace. Nyní nové snímky z loděnice v Dalianu znovu oživily jeden z nejvýznamnějších námořních kroků 21. století: Čína směřuje k letadlové lodi, která ji zavede do pomyslného neznáma.
Strategický skok
Máme na mysli loď, která má být první letadlovou lodí s jaderným pohonem, předběžně známou jako Type 004. Viditelné prvky konstrukce připomínající reaktorový prostor (podobný těm, které se nacházejí na amerických superletadlových lodích) naznačuje, že Peking činí definitivní krok ke schopnosti, kterou zatím disponují pouze Spojené státy a Francie.
Broadly similar appearance to USN CVN reactor shielding configurations within their hulls.
— Rick Joe (@RickJoe_PLA) November 12, 2025
Physics works the same and all that.
There could still be a curveball, but this is tracking with rumours that DL is doing the first CVN. https://t.co/zCNM72wBEP pic.twitter.com/NvYlHOBEMa
Související článek
Přechod není symbolický, ale strukturální: jaderná letadlová loď nabízí prakticky neomezený dolet, obrovský elektrický výkon pro pokročilé senzory a trvalou schopnost operovat dále od pobřeží, což je pro Čínu, která usiluje o projektování moci mimo svou bezprostřední periferii, zásadní prvek.
Nedávné uvedení letadlové lodi Fujian, její první letadlové lodi s elektromagnetickými katapulty, do služby již znamenalo přerušení éry STOBAR, ale typ 004 představuje ještě větší technologický skok, protože integruje jaderný pohon s nejmodernějším odpalovacím ekosystémem, který čínské námořnictvo má.
Přesto se zdá, že se čínské námořní plánování rozdvojuje: zatímco staví tuto ambiciózní loď, zprávy naznačují, že pracuje také na další modernizované konvenční letadlové lodi, což je známka toho, že Peking chce kombinací hmoty a elity urychlit svou námořní transformaci.
Srovnávací architektura
Důvodem, proč Type 004 přitahuje tolik pozornosti, je skutečnost, že ve své konstrukci představuje syntézu světových trendů: trup inspirovaný liniemi amerických lodí Ford, katapulty EMALS podobné americkým a francouzským a paluba schopná provozovat cokoli od stíhaček J-35 stealth po námořní bezpilotní letouny GJ-11 nebo letouny KJ-600 AEW&C.
Satelitní snímky odhalují rozestavěnou palubu, která bude zahrnovat dva katapulty na levoboku (kromě dvou na přídi), což odpovídá uspořádání amerických lodí a překonává možnosti samotné lodi Fujian, která má pouze jeden katapult na šikmé části.
Vize programu je jasná: poskytnout typu 004 těžší, rozmanitější a technologicky složitější letecké křídlo, optimalizované pro trvalé operace a pro úlohy kontroly vzduchu a moře mimo čínský příbřežní pás.
Souběžný vývoj možného konvenčního „typu 003A “ (levnějšího, rychleji vyrobitelného a založeného na již zvládnuté architektuře) ukazuje, jak Čína kombinuje převratné inovace s průmyslovou iterací, čímž si zajišťuje dostatečný objem, aby odradila jakýkoli pokus o regionální omezení. Jestliže jaderná výstavba zajišťuje dosah a odolnost, souběžná výstavba konvenčních plavidel zajišťuje rychlost a hustotu flotily.
Neomezená energie
Jejich funkce nespočívá jen v přesunu letadel do větší vzdálenosti, ale slouží jako energetická platforma pro nově vznikající soubor zbraní, který by změnil námořní válku. Oficiální hlasy, jako například profesor Liang Fang z Národní obranné univerzity, tvrdí, že budoucí čínská jaderná třída by mohla nést zbraně se směrovanou energií (včetně výkonných laserových zbraní a dlouho očekávaného kolejnicového děla).
Tyto zbraně nejsou pouhými futuristickými doplňky: vyžadují kolosální množství energie a elektrickou stabilitu, kterou může poskytnout pouze námořní jaderný reaktor. Kolejnicové dělo, založené na urychlování kovových projektilů na hypersonickou rychlost pomocí elektromagnetického pole, je systém, který Spojené státy opustily kvůli nákladům a technologické vyspělosti, ale Čína jej nadále vyvíjí jako součást svého strategického rozvratu.
Jeho přitažlivost spočívá v rychlosti střely, absenci výbušniny a možnosti ničivého kinetického dopadu při nízkých nákladech na jeden výstřel, ačkoli jeho spotřeba energie je gigantická. Sbližování jaderných letadlových lodí a elektromagnetických zbraní je v souladu s plány, které již nastínily osobnosti jako admirál Ma Weiming, vedoucí elektromagnetického programu PLA, a představuje jasnou snahu přeměnit vlajkovou loď v technologický uzel schopný zpochybnit dominanci amerického námořnictva v nově vznikajících oblastech.
Operační rozměr
Analytici TWZ připomněli, že budoucí vzdušné křídlo typu 004 kombinuje pokročilé pilotované letouny a velké bezpilotní letouny, čímž vytváří hybridní systém určený k ofenzivní projekci a situačnímu přehledu v rozšířeném akčním rádiu. Integrace bezpilotních letounů stealth, jako je GJ-11, těžkých letounů AEW&C, jako je KJ-600, a stíhaček páté generace J-35 by Číně umožnila přijmout operační model bližší USA: rozšířený boj vzduch-vzduch, trvalý dohled, distribuovaný elektronický boj a schopnost hlubokého úderu.
Kromě toho by nové obojživelné lodě typu 076 (vybavené rovněž elektromagnetickými katapulty pro vypouštění bezpilotních letounů) doplnily letadlové lodě o podpůrné úlohy, regionální kontrolu vzdušného prostoru a podporu operací směřujících na Tchaj-wan nebo do Jihočínského moře. Výsledkem je a priori námořnictvo, které sice stále převyšuje počet jedenácti amerických superletadlových lodí, ale nebývalou rychlostí tento rozdíl snižuje.
Geopolitický kontext
Čínský pokrok ve výstavbě jaderných letadlových lodí přichází na pozadí rostoucího geopolitického napětí v indo-pacifickém regionu. Vojenská přítomnost Číny v Jihočínském moři a její územní spory se sousedními zeměmi vyvolávají obavy USA a jejich spojenců. Schopnost Číny ukazovat sílu prostřednictvím moderních letadlových lodí je považována za přímou výzvu námořní hegemonii USA v regionu. V reakci na to USA posílily svou vojenskou přítomnost v oblasti a provádějí společná cvičení se spojenci, jako jsou Japonsko, Austrálie a Filipíny.
Vývoj jaderných letadlových lodí v Číně by navíc mohl mít významné důsledky pro globální strategickou stabilitu. Schopnost operovat v mezinárodních vodách po delší dobu bez doplňování zásob zvyšuje vliv Číny ve vzdálených regionech, což by mohlo změnit rovnováhu sil v oblastech, jako je Indický oceán a Perský záliv.
Technologické a hospodářské důsledky
Vývoj jaderných letadlových lodí má pro Čínu také technologické a hospodářské důsledky. Stavba těchto lodí vyžaduje značné investice do výzkumu a vývoje i do průmyslové infrastruktury. Číně však také poskytuje příležitost k rozvoji klíčových technologií, jako je jaderný pohon a pokročilé zbraňové systémy, které by mohly mít využití i mimo armádu.
Z ekonomického hlediska by vývoj jaderných letadlových lodí mohl stimulovat čínský loďařský průmysl a vytvořit pracovní místa v souvisejících odvětvích. Kromě toho by mohl mít dopad na obchodní a diplomatické vztahy Číny, což by posílilo její pozici při mezinárodních jednáních a při obraně jejích hospodářských zájmů v zahraničí.
Přechod Číny ke stavbě jaderných letadlových lodí představuje významný posun v globální námořní rovnováze sil. Vzhledem k tomu, že Čína nadále rozvíjí své vojenské schopnosti, budeme pravděpodobně svědky zvýšené strategické konkurence v indo-pacifickém regionu i mimo něj. Reakce Spojených států a jejich spojenců bude mít zásadní význam pro to, jak se tato dynamika projeví v budoucnosti.