Americký vědec a molekulární biolog James Dewey Watson, nositel Nobelovy ceny za medicínu z roku 1962 a jeden z objevitelů struktury DNA, zemřel ve věku 97 let v hospici v East Northportu ve státě New York v USA.
James Watson je celosvětově známý díky své průkopnické práci při určování struktury dvojité šroubovice DNA, což byl objev, který znamenal revoluci v oboru molekulární biologie. Spolu s Francisem Crickem a Mauricem Wilkinsem získal Watson v roce 1962 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství za zásadní přínos k poznání genetiky. Tento objev poskytl nejen nový pohled na genetickou dědičnost, ale položil také základy pro rozvoj moderní biotechnologie a genetické medicíny.
Mladý vědec
Watson se narodil 6. dubna 1928 v Chicagu ve státě Illinois. Od mládí projevoval velký zájem o vědu, což ho přivedlo ke studiu na Chicagské univerzitě, kde absolvoval obor zoologie. Poté získal doktorát na univerzitě v Indianě, kde se zaměřil na genetiku. Právě během svého působení v Cavendishově laboratoři na Cambridgeské univerzitě učinil společně s Crickem objev, který změnil směr vývoje biologie.
Kromě práce na DNA se Watson věnoval také vědecké a akademické kariéře. Byl ředitelem projektu Human Genome Project, mezinárodní iniciativy, která se snažila zmapovat všechny geny v lidském genomu. Jeho kariéra se však neobešla bez kontroverzí. V posledních letech Watson čelil kritice za výroky považované za rasistické a sexistické, což vedlo k jeho odvolání z několika čestných funkcí.
Nezapomenutelný odkaz
I přes tyto kontroverze je Watsonův vědecký odkaz nepopiratelný. Jeho práce vedla k významným pokrokům v oblasti medicíny, například k vývoji genových terapií a pochopení dědičných chorob. Struktura DNA, kterou pomohl objevit, je dodnes základním kamenem biomedicínského výzkumu.
James Watson zanechává odkaz, který přesahuje generace a inspiruje nespočet vědců ke zkoumání tajemství života na molekulární úrovni. Jeho život a dílo budou i nadále studovány a obdivovány pro svůj trvalý dopad na vědu a medicínu.