Zlomené kosti a výjimečně zachovalé fosilie z německého Solnhofenu odhalily dramatický konec mláďat pterosaurů: zahubily je pravěké tropické bouře. Nový výzkum přináší první přímý důkaz, že tito dávní létající plazi padali z nebe kvůli extrémnímu počasí.
Přesné zlomeniny kostí mláďat pterosaurů vyřešily 150 milionů let starou paleontologickou záhadu. Pozůstatky nalezené na slavné lokalitě Solnhofen v dnešním Německu nenechávají nikoho na pochybách: život těchto mladých létajících plazů skončil náhle a násilně. Vědci identifikovali čisté léze na pažních kostech, které prozrazují poslední okamžiky života těchto tvorů, uvězněných silou, proti níž se nemohli bránit.
Ve skutečnosti vše nasvědčuje tomu, že viníkem bylo špatné počasí. Tropické bouře, které zasáhly toto starobylé souostroví, vyvolaly hurikánové větry, které působily jako smrtící past pro ty nejnezkušenější exempláře. Hlavní hypotéza předpokládá, že obrovská síla zkroutila jejich křehká křídla uprostřed letu, čímž ztratili kontrolu a bezmocně se zřítili do laguny, kde se utopili. Dospělí jedinci, větší a silnější, byli pravděpodobně schopni tyto bouře lépe přečkat.
V tomto smyslu nález konečně poskytuje ucelenou odpověď na otázku, která paleontology trápí už léta: proč drtivá většina fosilií pterosaurů nalezených v Solnhofenu patří vylíhnutým mláďatům. Jejich zranitelnost vůči extrémním povětrnostním jevům by vysvětlovala tento nepoměr ve fosilním záznamu. Jedná se o první přímý důkaz kosterních traumat těchto zvířat.
Bouře, která přinesla smrt a darovala věčnost
Paradoxně tytéž bouře, které způsobily jejich smrt, byly zodpovědné za jejich výjimečný stav zachování. Když padala na dno laguny, byla tato malá těla pohřbena velkou rychlostí sedimenty, které bouře sama rozvířila. Toto rychlé pohřbení je okamžitě ochránilo před působením mrchožroutů a rozkladnými procesy, které probíhají na povrchu. Tento fenomén náhlého pohřbení je jedním z klíčů k paleontologii, jde o proces podobný tomu, který umožnil, aby byl život v Pompejích načas uzavřen pod příkrovem sopečného popela.
Kromě toho bouře drasticky změnila chemismus vody. Laguna se stala prostředím chudým na kyslík a s vysokou koncentrací soli, což jsou podmínky, které náhle zastavily činnost bakterií zodpovědných za hnilobu. Tento chemický koktejl vytvořil téměř dokonalou časovou kapsli, díky níž se zkameněliny dochovaly do dnešních dnů v úžasných detailech.
Geologické souvislosti Solnhofenu
Lokalita Solnhofen je proslulá výjimečnou zachovalostí zkamenělin, částečně díky jedinečným podmínkám laguny, která v oblasti existovala v období svrchní jury. Toto prostředí se vyznačovalo mělkým slaným mořem obklopeným ostrovy a útesy. Jemná a rychlá sedimentace uhličitanu vápenatého spolu s nízkou biologickou aktivitou vytvořily ideální prostředí pro fosilizaci jemných organismů, jako jsou pterosauři a slavný Archaeopteryx, první známý pták. Díky těmto faktorům se Solnhofen stal klíčovou lokalitou pro studium prehistorického života.
Pterosauři jako mistři pravěkého letu
Pterosauři byli prvními obratlovci, kteří ovládli oblohu, a jejich rozmanitost byla ohromující. Tito létající plazi, od malých druhů velikosti vrabce až po obry s rozpětím křídel přes 10 metrů, si vyvinuli jedinečné adaptace pro let. Jejich křídla tvořila blána z kůže a svalů, kterou podpíral prodloužený čtvrtý prst.
Navzdory svému vzhledu podobnému netopýrům nejsou pterosauři s netopýry příbuzní, což z nich činí fascinující příklad konvergentní evoluce, kdy se u nepříbuzných organismů vyvinou podobné vlastnosti v důsledku podobných tlaků prostředí.
Význam fosilií pro poznání minulosti
Studium fosilií, jako jsou ty ze Solnhofenu, nám nejen umožňuje nahlédnout do minulosti, ale také nám pomáhá pochopit, jak organismy v průběhu času reagovaly na změny prostředí. Tyto zkameněliny mají zásadní význam pro rekonstrukci dávných ekosystémů a pochopení vývoje života na Zemi. Kromě toho mohou zkameněliny poskytnout vodítka o tom, jak klimatické a geologické změny ovlivňovaly biologickou rozmanitost v průběhu milionů let, což poskytuje cenné poznatky pro řešení dnešních environmentálních problémů.