Zatmění fascinují a děsí lidstvo od nepaměti. Různé kultury si pro tyto nebeské úkazy vytvořily vlastní vysvětlení. Ve staré Číně se věřilo, že během zatmění Slunce pohltí nebeský drak. Původní obyvatelé Ameriky, například Pomo, viděli zatmění jako boj mezi medvědem a Sluncem.
V hinduistické kultuře se démon Rahu, sťatý Višnuem, snaží pomstít tím, že pohltí Slunce a Měsíc. Řekové považovali zatmění za předzvěst smrti a zkázy, zatímco severské mýty hovoří o vlcích Sköllovi a Hatim, kteří pronásledují Slunce a Měsíc, a kteří jsou potomky Fenrira, syna Lokiho.
Jedním z nejzajímavějších mýtů se zcela reálnými důsledky je však mýtus khmerské kultury v Kambodži. Podle této legendy Višnu, jeden z nejdůležitějších bohů hinduismu, nechtěl, aby se Asurové (obdoba řeckých Titánů) stali nesmrtelnými. Po tisíciletích konfliktů se nakonec voda nesmrtelnosti se dostala do rukou asurů. Višnu se v obavách o bezpečnost světa proměnil v krásnou mladou ženu, která před těmito bytostmi tančila. To uchvátilo všechny asury kromě Rahua.
Zatímco se asurové bavili pohledem na tančící dívku (Višnu), Višnu nabral vodu nesmrtelnosti a dal ji bohům napít. Rahu, kterého tanec nelákal, se převlékl za boha a postavil se před něj. Višnu, který o jeho přítomnosti nevěděl, dal Rahuovi trochu vody nesmrtelnosti. Když však dal Rahuovi napít, Měsíc a Slunce mu oznámili, že ten, komu dal napít, není bůh, ale Rahu, jeden z asurů. Rozzuřený Višnu hodil svůj kruh, aby Rahuovi setnul hlavu, ale Rahuova hlava nebyla mrtvá, protože měl v ústech vodu nesmrtelnosti. Jeho tělo však bylo mrtvé. Rahu se na Měsíc a Slunce tak rozzuřil, že je od té doby lapil, aby se jim pomstil.
Protože má Rahu jen hlavu, spolkne je, ale nedokáže je udržet, protože nemá tělo, a tak Měsíc a Slunce obvykle na krátkou dobu zmizí, v tom, čemu říkáme zatmění Slunce a zatmění Měsíce. Pravověrní vyznavači této legendy v roce 1972 v kambodžském Phnompenhu při úplném zatmění Měsíce stříleli ze zbraní a zranili desítky lidí, kteří věřili, že jde o nadpřirozenou nebo hrozivou událost. Naštěstí nedošlo k žádným úmrtím, ale nastal všeobecný chaos, pouhé tři roky poté, co lidé poprvé vstoupili na Měsíc.
