Uprostřed jedné z nejdrsnějších krajin světa přežívá kmen Havasupai už po staletí. Jejich domovem je Grand Canyon, jejich symbolem tyrkysové vodopády a jejich příběh dokazuje, že odolnost může být silnější než dějiny.
Grand Canyon si obvykle představujeme jako nehostinnou oblast, kde hlína a skály zaujímají hlavní místo. Řeka, která jím protéká, zůstává v našich myslích jako jediná forma života, která přežívá v drsném pouštním terénu, ale to proto, že málokdo ví, že tam, skrytý před civilizací, žije kmen s historií sahající zhruba 800 let zpět, který učinil Grand Canyon svým domovem.
Ačkoli se často říká, že kmen tam skončil ukrytý s příchodem Divokého západu a šířením civilizace do země, ve skutečnosti tam žije zhruba od 13. století a to, jak se mu podařilo přežít až do současnosti, je součástí kouzla, které Havasupai, lid modrozelené vody, obklopuje.
Havasupaiové, pojmenovaní podle blízkosti jejich lidu k ohromujícím tyrkysovým vodopádům, které jsou výsledkem vysoké koncentrace uhličitanu vápenatého (vápence) a dalších minerálů, zvládli přírodní živly a žijí v neustálé migraci mezi dolní částí kaňonu a pláněmi téměř dvěma kilometry nad ním.
V létě využívali vodu z vodopádů k pěstování potravin, jako by žili v jakémsi přírodním skleníku. S příchodem chladného počasí, kdy slunce již nepronikalo na dno kaňonu, vystupovali na povrch, aby lovili a sbírali plody. Tento systém jim umožňoval přežít v poušti se stabilním zdrojem potravy po celý rok.
A tak žili po staletí a využívali terén jako přírodní pevnost, dokud se s rozmachem zlaté horečky, rozšiřováním železnice a anglosaskými horníky nezačala oblast využívat. V roce 1882 podepsal tehdejší prezident příkaz, který málem vedl k jejich vyhubení. Z více než milionu hektarů, které ovládali, se omezili na něco málo přes 200 hektarů.
Uzavřeni na dně kaňonu a neschopni vystoupit na povrch, aby se mohli nadále živit soběstačně, žili v přelidněných podmínkách 90 let, dokud jim v roce 1975 nebylo v boji mezi kmenem a vládou vráceno 75 000 hektarů půdy na náhorní plošině a v kaňonu. Do té doby však Havasupaiové našli jiný způsob přežití.
Díky tomu, že měli tyrkysové vodopády pod kontrolou, udělali Havasupaiové z oblasti luxusní turistickou destinaci. Dnes stojí cesta tam a přenocování v hlubinách kaňonu 415 eur (přibližně 10 000 Kč) na osobu za tři noci v kempu. Protože jednodenní návštěvy nejsou povoleny, několik málo povolení vydaných kmenem se vyprodá během několika minut pokaždé, když jsou v únoru v prodeji.
Kromě kulturního významu jsou Havasupaiové symbolem houževnatosti a přizpůsobivosti. Tváří v tvář environmentálním a politickým výzvám se jim podařilo udržet svou identitu a kulturu při životě. Příslušníci kmene stále mluví jazykem Havasupai, který patří do rodiny jazyků Yuman, a jeho tradice se předávají z generace na generaci.
Cestovní ruch poskytuje Havasupaiům důležitý zdroj příjmů, ale zároveň představuje výzvu z hlediska udržitelnosti a ochrany jejich přírodního prostředí. Kmen se snaží najít rovnováhu mezi touhou sdílet svůj krásný domov se světem a potřebou chránit jej pro budoucí generace.