Nová studie ukazuje, že šimpanzi dokáží přehodnotit svá rozhodnutí, pokud dostanou lepší důkazy – schopnost, kterou jsme dosud považovali za čistě lidskou. Tento objev přepisuje naše chápání zvířecí inteligence a naznačuje, že základy racionality sdílíme s dalšími druhy.
Zdá se, že schopnost racionálního myšlení, vlastnost, kterou jsme dlouho považovali za výhradní doménu lidí, se ve světle nových vědeckých důkazů rozpadá. Nedávná studie ukázala, že šimpanzi, naši nejbližší evoluční příbuzní, jsou schopni změnit názor, když jsou konfrontováni s důkazy, které jsou v rozporu s jejich původním přesvědčením, což je vlastnost mentální flexibility, o níž se dosud myslelo, že je vlastní pouze našemu druhu.
K tomuto závěru dospěl tým vědců na základě pěti důmyslných experimentů. V nich mělo několik šimpanzů najít kousek jablka ukrytý v jedné z několika krabic a vycházet přitom z informací, které jim byly poskytnuty. Skutečně objevná nebyla jejich schopnost najít odměnu, ale složitý mentální proces, který prokázali. Primáti dokázali zvažovat a porovnávat různé typy důkazů, rozlišovat mezi silnějšími a slabšími indiciemi, aby se v daném okamžiku rozhodli co nejlépe.
Fascinating study shows that chimpanzees can change their minds — proving humans aren’t the only rational creatures https://t.co/TRGkUIg4UL pic.twitter.com/CgzZgbZKpD
— New York Post (@nypost) October 31, 2025
Související článek
Propracovanost jejich uvažování se projevila také v okamžiku, kdy vědci do testu vnesli zvrat, jak uvádí server ScienceAlert. Když jim byl předložen silnější důkaz, než byl ten původní, nebo když zjistili, že první vodítko bylo vyloženě nepravdivé, šimpanzi neváhali a svou původní volbu opravili. Toto chování naznačuje, že nejednají pouze na základě instinktu nebo posledního obdrženého podnětu, ale aktivně vyhodnocují spolehlivost informací, s nimiž pracují.
Společný předek se schopností uvažovat
Primáti totiž prokázali pozoruhodnou schopnost rozlišovat mezi novými a nadbytečnými údaji a pro aktualizaci svých závěrů vždy upřednostňovali čerstvé a relevantní informace. Tato nuance má zásadní význam, protože svědčí o implicitním chápání hodnoty a relevance důkazů, které jim byly předloženy, o schopnosti analýzy, která se velmi podobá logickým procesům, jež my lidé používáme v každodenním životě k přijímání informovaných rozhodnutí.
Tato zjištění naznačují, že základy racionality nejsou čistě lidským konstruktem, ale mohou pocházet od společného předka, kterého sdílíme s ostatními primáty. Schopnost vyhodnocovat důkazy, zvažovat nejistotu a podle toho přizpůsobovat svá přesvědčení by tedy mohla být mnohem starším a rozšířenějším evolučním pozůstatkem, než věda dosud předpokládala, což nás nutí přehodnotit, co přesně znamená být racionální.
Význam zvířecího poznání v evoluci
Tento objev se přidává k rostoucímu počtu výzkumů, které zpochybňují tradiční vnímání poznávání zvířat. Předchozí studie ukázaly, že pokročilé kognitivní schopnosti mají i jiné druhy, například vrány a delfíni. Například u vran bylo pozorováno používání nástrojů a řešení složitých problémů, zatímco delfíni vykazují pozoruhodnou schopnost komunikace a sociálního učení. Toto chování naznačuje, že inteligence a uvažování nejsou vlastní pouze primátům, ale že se vyskytují v různých formách napříč celou živočišnou říší.
Pochopení zvířecího poznávání nám navíc poskytuje nejen širší pohled na evoluci inteligence, ale má i praktické důsledky. Například tím, že si uvědomíme schopnost zvířat uvažovat a činit informovaná rozhodnutí, můžeme zlepšit naše postupy v oblasti ochrany přírody a dobrých životních podmínek zvířat. To nás vede k tomu, abychom se ptali, jakým způsobem komunikujeme s ostatními druhy, a abychom v našich politikách a opatřeních zohledňovali jejich kognitivní a emocionální potřeby.
Závěrečné myšlenky o sdílené racionalitě
Poznání, že šimpanzi a další zvířata mají pokročilé kognitivní schopnosti, nás vybízí k tomu, abychom přehodnotili své postavení ve světě přírody. Sdílená racionalita naznačuje, že inteligence je evolučně rozšířenějším jevem, než se dříve myslelo, a vyzývá nás, abychom přehodnotili náš vztah k ostatním druhům. Přijetím faktu, že nejsme jedinými rozumnými bytostmi, můžeme rozvinout větší empatii a respekt vůči zvířatům, a podpořit tak harmoničtější a udržitelnější soužití.
Studium poznávání zvířat nám nejen pomáhá lépe pochopit naše vlastní duševní schopnosti, ale také nám nabízí příležitost nově definovat náš vztah ke světu přírody. Uznáním sdílené racionality můžeme směřovat k budoucnosti, v níž inteligence a respekt ke všem formám života budou základními hodnotami.