V úterý došlo ve Washingtonském Senátu k prvním krokům vedoucím ke schválení rozsáhlého sankčního zákona proti Rusku. Trvalo déle než rok, než legislativa pokročila. Nový zákon by měl penalizovat země, jež nadále nakupují ruskou ropu, plyn a další exportní zboží.
Přestože návrh zákona předložili američtí senátoři už v roce 2025, jeho schválení se opakovaně odkládalo. Důvodem byly především politické debaty o podobě opatření i snaha administrativy ponechat si prostor pro diplomatická jednání s Moskvou. Podle zastánců zákona představují nové sankce jeden z nejsilnějších ekonomických nástrojů, jak omezit schopnost Ruska financovat pokračující válku na Ukrajině.
Klíčové finance pro Moskvu
Příjmy z vývozu ropy, zemního plynu a dalších strategických surovin dlouhodobě tvoří jeden z hlavních pilířů ruského státního rozpočtu. Právě z těchto prostředků Moskva financuje nejen běžný chod státu, ale také rozsáhlé vojenské výdaje spojené s invazí na Ukrajinu. Západní státy proto od začátku války usilují o postupné snižování příjmů, které Rusko z energetického exportu získává.
Dosavadní sankce sice zkomplikovaly ruský obchod s Evropou, Kremlu se však podařilo značnou část exportu přesměrovat zejména do Asie. Mezi největší odběratele ruské ropy dnes patří především Čína a Indie, které nakupují surovinu se slevou oproti světovým cenám. Díky tomu si Rusko i přes západní omezení udrželo významnou část svých příjmů z energetického sektoru.
Autoři návrhu proto tvrdí, že samotné sankce vůči Rusku již nestačí.
Naše legislativa Rusko izoluje. Usadí ho na obchodním ostrově tím, že uvalí přísná cla na další země, které tato zvěrstva podporují.
Pokud budou třetí země nadále ve velkém nakupovat ruskou ropu či plyn, Moskva si podle nich zachová dostatečné finanční zdroje k pokračování války. Nová legislativa má proto vytvořit ekonomický tlak i na obchodní partnery Ruska a přimět je hledat alternativní dodavatele energií.
Zbraň, která zasáhne i Čínu
Nejvýraznější součástí návrhu jsou takzvané sekundární sankce. Ty by umožnily Spojeným státům uvalit vysoká cla nebo další obchodní omezení na země, které budou pokračovat v nákupech ruské ropy, zemního plynu či uranu. Cílem není přímo postihnout Rusko, ale znevýhodnit obchod s ním natolik, aby se odběratelům přestal ekonomicky vyplácet.
Procedurální hlasování, které skončilo v poměru 86 ku 12, neznamená konečné schválení zákona. Senátoři v něm rozhodovali o tom, zda návrh postoupí do další fáze legislativního procesu a bude o něm možné vést závěrečnou debatu a následně hlasovat. Výsledek zároveň ukázal výraznou podporu napříč republikány i demokraty.
Součástí balíčku jsou také další sankce zaměřené na ruské finanční instituce, představitele režimu nebo lodě využívané k přepravě ropy mimo zavedený cenový strop. Američtí zákonodárci chtějí omezit způsoby, jimiž Rusko dosud západní sankce obcházelo prostřednictvím takzvané stínové flotily. Proto už v lednu 2025 uvalili sankce na 183 tankerů, z nichž mnoho bylo její součástí. Nový zákon by měl Rusko v tomto ohledu ještě více omezit.
Pokud zákon projde celým legislativním procesem, mohl by výrazně zvýšit ekonomický tlak nejen na Moskvu, ale i na státy, které s ní nadále obchodují. Zároveň však může vyvolat napětí ve vztazích Spojených států s některými významnými obchodními partnery, protože opatření mohou zasáhnout i velké ekonomiky závislé na dovozu ruských energetických surovin. O dalším osudu návrhu budou v následujících týdnech rozhodovat Senát i Sněmovna reprezentantů.