V neděli 7. června dorazil do Londýna prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Setkal se zde s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Všichni přítomní se shodli na tom, že je třeba vyvinout na Moskvu silnější tlak.
Schůzka v zásadě nepřinesla nic nového. Přesto je její poselství v současné chvíli velmi důležité. Ukazuje se totiž, že v době, kdy Putinovi dochází dech a dělá ukvapené kroky, Evropa je schopná držet pohromadě.
Kyjev přebírá iniciativu
Ke schůzce v Londýně došlo poté, co Ukrajina zaútočila na Petrohrad a ukázala Rusku, že má prostředky proniknout hluboko na jeho území. Volodymyr Zelenskyj se před těmito kroky pokoušel s Vladimirem Putinem dohodnout na schůzce, ruský prezident však jeho žádost odmítl.
Kyjev proto převzal iniciativu.
Moskva, stejně jako dříve, požaduje od Kyjeva územní ústupky. To je známkou toho, že nepřátelské akce budou pravděpodobně prozatím pokračovat,
uvádí Sky News. Ukrajina tak musí ukázat, že má v rukávu trumfy, mimo jiné i silné evropské spojence.
Zelensky, Starmer, Macron a Merz se na schůzce dohodli, že je potřeba zvýšit tlak na Moskvu. Lídři společně diskutovali o zvýšení vojenské podpory, a to včetně systémů protivzdušné obrany. Bylo jmenováno pět podmínek, kterých je třeba dosáhnout pro vytvoření trvalého míru:
- ukončení nepřátelských akcí,
- suverénní právo Ukrajiny zvolit si vlastní bezpečnostní opatření a spojenectví,
- právně závazné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu navazující na závazky učiněné v Berlíně v prosinci 2025 a v Paříži v lednu 2026,
- zmražení ruského majetku do chvíle, než nahradí škody způsobené válkou,
- záruka, že jakákoli dohoda bude chránit evropské bezpečnostní zájmy a bude s ní souhlasit EU a NATO.
Co když Evropa selže?
Pokud by evropské státy nedokázaly udržet jednotnou podporu Ukrajině, důsledky by se neomezily pouze na bojiště. Podle analytiků ze CSIS by oslabení vojenské a finanční pomoci výrazně snížilo schopnost Kyjeva bránit své území a zároveň by vyslalo signál, že Západ není schopen dlouhodobě hájit své závazky.
Bezpečnostní experti zároveň upozorňují, že případný neúspěch Ukrajiny by nebyl jen ukrajinským problémem. Moskva dlouhodobě testuje odhodlání evropských států a jakékoli známky únavy či rozdělení mohou být vnímány jako příležitost k dalšímu tlaku na evropské sousedy Ruska.
„Oslabení podpory Kyjevu by mohlo zvýšit bezpečnostní rizika zejména pro státy na východním křídle Aliance, které by musely investovat výrazně více prostředků do vlastní obrany,“ uvedl bývalý vysoký představitel NATO Camille Grand.
Evropský parlament ve své analýze upozorňuje, že bez pokračující mezinárodní pomoci by se Ukrajina mohla dostat do vážných finančních problémů, což by vedlo k další migrační vlně, hospodářské nestabilitě a rostoucím nákladům pro evropské státy. Mnozí odborníci proto zdůrazňují, že podpora Ukrajiny není jen otázkou solidarity, ale také investicí do dlouhodobé stability Evropy.