4K rozlišení, ultrawide monitor nebo iluze v reklamě – obrazovky i mozek dokážou klamat. Jak moc důvěřujeme vlastnímu zraku?
Máte obrazovku s vysokým rozlišením, ale vypadá stejně jako ta starší? Možná stojíte moc daleko, možná je rozdíl v něčem jiném než v počtu pixelů. Rozlišení samo o sobě totiž ještě neznamená automaticky lepší kvalitu obrazu. Hraje roli celá řada faktorů – velikost obrazovky, úhel pohledu, hustota pixelů na palec (PPI), ale i to, co je naše oko schopné skutečně rozlišit. Lidské oko má své limity a není schopno rozeznat jednotlivé pixely, pokud je jejich hustota dostatečně vysoká a sedíme od obrazovky ve správné vzdálenosti.
Ale to není vše. Obraz vnímáme nejen očima, ale především mozkem. A ten je expertem na doplňování chybějících informací, zjednodušování reality a vytváření dojmu celistvosti i tam, kde žádná není. Právě proto nás fascinují optické klamy – jednoduché obrázky, které záměrně matou naše smysly, a ukazují, jak snadno se dá náš zrak „přelstít“. Stejné principy využívá i reklama, design a film. Hrají si s perspektivou, barevným kontrastem, hloubkou ostrosti nebo dynamickým rozmazáním. To vše ovlivňuje, jak obraz vnímáme – a co si z něj odneseme.
Obraz tedy nemusí nutně lhát, ale náš mozek si ho často vykládá po svém. A právě čím vyšší je rozlišení a čím realističtější obraz, tím větší prostor má mozek k interpretaci a klamu. Co se na první pohled jeví jako jasné, může být ve skutečnosti úplně jinak.
Související článek
Chcete si to vyzkoušet na vlastní oči? Připravili jsme pro vás zábavný kvíz, který prověří, jak moc můžete věřit svému zraku – a co všechno vás může zmást.