Elektřina je definována jako souhrn projevů elektrostatického pole a elektrodynamických jevů včetně elektromagnetismu. Život bez ní už si prakticky nedokážeme představit.
Známá anekdota, která vedle sebe staví nejrůznější výdobytky moderní doby, až Google i Wikipedia dojdou k poněkud drsnému prozření, že právě bez elektřiny nemají sebemenší šanci, velmi dobře ilustruje nepostradatelnost tohoto objevu.
Jako první prováděl pokusy s elektrostatickými jevy již řecký filosof Tháles z Milétu v 6. století př. n. l. Nové poznatky vnesl do této sféry britský vědec William Gilbert na přelomu 16. století a 17. století, když rozdělil elektrické a magnetické jevy, ačkoli se mylně domníval, že spolu nijak nesouvisí. Zavedl tak pojmy jako elektrická přitažlivost, elektrická síla či magnetické pole. Luigi Galvani zase koncem 18. století zkoumal elektrické jevy při pohybu svalů.
Výrazně se pak o rozvoj elektřiny zasloužilo 19. století. Michael Faraday během něj popsal elektromagnetickou indukci, Edison vylepšil žárovku, Nikola Tesla sestrojil elektromotor, Graham Bell vynalezl telefon. A bez elektřiny se neobejdou ani vynálezy ryze novodobé. Vyznáte se v elektřině ve světě technologií? Zkuste náš kvíz.
