Únava, strach a prázdnější účty. Putinova válka stále tvrději dopadá na Rusy

Únava, strach a prázdnější účty. Putinova válka stále tvrději dopadá na Rusy

Moskva | Zdroj obrázku: Oleg Elkov / Shutterstock

Již téměř pět let trvající válka má dopady nejen na Ukrajince, ale i na Rusy. Doléhá na ně ekonomický tlak, únava a nejistota. Válku už nemohou ignorovat v žádné části Ruska, po útocích na rafinerie vnímají Rusové situaci stejně stresující jako těsně po mobilizaci na začátku války.


Jak uvádí web United24, více než polovina Rusů žije s úzkostí z budoucnosti. Situace se zhoršila natolik, že poprvé od začátku války začal převažovat pesimismus. Sebevědomí a klid jsou pryč, průzkum ukázal, že 52 % respondentů popsalo svůj výhled jako spojený se strachem a obavami.

Únava a podráždění velmi silně rostou. Válka všechny vyčerpala,

prohlásil Oleg Žuravlev, spoluzakladatel Laboratoře veřejné sociologie. Válka připravuje Rusy o optimismus.

Vadí jim nedostatek paliv a narušení služeb

Rusům nejvíce vadí útoky na ropné rafinerie, které zapříčinily nedostatek pohonných hmot. Následují útoky na datová centra nebo sklady, které narušují dodávky oblíbených služeb.

Rusové také přicházejí o finance

Rusové také stále více sahají do svých úspor. Jejich výše se také snížila, vklady v hodnotě nižší než jeden milion rublů klesly o 8,1 %. Příjmy 20 % Rusů jsou v posledním roce nižší než výdaje. Reálné disponibilní příjmy v Rusku se od ledna do září zvýšily o 3 %, což je pokles z 8,3% růstu v předchozím roce, píše výše uvedený web. Právě tento finanční tlak také mění veřejné mínění a pohled na válku.

Roste podpora mírových jednání

Zatímco po začátku války zněl Ruskem téměř celonárodní souhlas s invazí na Ukrajinu, nyní se situace obrací. Rusové více preferují mírová jednání s Ukrajinou. Průzkum z října ukázal, že 65 % Rusů je pro zahájení mírových rozhovorů, včetně 35 %, kteří byli pevně pro, a 30 %, kteří se spíše přikláněli k jednáním.

Mnozí válku nechápou

Na vině není jen riziko dlouhé války, ale i politická nepřehlednost. Žuravlev argumentoval, že velká část populace jasně nechápe její cíle ani politické příčiny. To má za následek stagnaci veřejnosti a utlumení jejího zájmu o politické dění, ale také o osobní plány. Podle průzkumu Levada polovina respondentů uvádí, že ani v nadcházejících měsících neví, co se s nimi stane. Další polovina plánuje život obecně v horizontu několika let.

Roste také spotřeba antidepresiv a je stále více diagnostikována deprese, úzkostné a stresové poruchy.

Zdroje článku

Reklama

Reklama

Reklama

 
#