Změna struktury evropských dovozů automobilů vyrobených v Číně byla závratná. Údaje Global Trade Alert ukazují, že v roce 2023 představovaly čistě elektrické vozy 69 % všech automobilů, které EU nakupovala od tohoto asijského giganta. Do roku 2025 tento podíl klesl na 45 %, zatímco podíl hybridů – jak konvenčních, tak plug-in hybridů, které kombinují spalovací motor s elektromotorem a možností externího dobíjení – vzrostl ze 7 % na 31 %.
V první polovině roku 2026 již hybridy představovaly 39 % dovozu z Číny. Tento skok je ještě výraznější v absolutních číslech: podle údajů deníku Financial Times vzrostl měsíční dovoz čínských hybridů z pouhých 3 800 kusů v říjnu 2024 na 50 000 kusů v červenci 2026.
Tento obchodní obrat má jasnou příčinu. V říjnu 2024 se Evropská komise po ukončení antisubvenčního šetření rozhodla uvalit dodatečná vyrovnávací cla na bateriové elektromobily vyráběné v Číně. Tyto příplatky, které se podle výrobce pohybují od 7,8 % do 35,3 %, se připočítávají k běžnému clu ve výši 10 %. Hybridní automobily však zůstaly mimo působnost těchto mimořádných sazeb a nadále vstupovaly na území Evropské unie se standardním clem ve výši 10 %. Tato daňová mezera učinila z hybridních vozidel nejvýnosnější způsob, jak si čínští výrobci mohli udržet svou přítomnost na evropském trhu – trhu, který automobilový průmysl starého kontinentu brání s rostoucí obavou.
Po dvou dnech jednání, která se konala 8. a 9. října v čínském hlavním městě, uzavřely Evropská unie a Peking obchodní dohodu zaměřenou právě na hybridní automobily. Maroš Šefčovič, evropský komisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost, uvedl, že dohoda počítá se snížením dodávek těchto vozidel z Číny na trh Evropské unie o více než 50 % v průběhu příštích čtyř let. Čínské ministerstvo obchodu existenci dohody potvrdilo, avšak ve svém prohlášení výslovně neuvádí konkrétní číslo týkající se snížení ani podrobnosti o mechanismu, který bude použit k jeho realizaci.
Konkurenční tlak čínských výrobců na evropský průmysl již několik let roste, a to především v důsledku přechodu k elektrifikaci dopravy. To, co se zpočátku jevilo jako souboj omezený na čistě elektromobily, se rozšířilo i do oblasti hybridních vozidel, kde rozdílné celní sazby nakonec vyvolaly nežádoucí efekt. Dohoda z Pekingu otevírá cestu k nápravě této nerovnováhy, ale její praktická realizace ještě není konkrétně stanovena. Zbývá vyjasnit zásadní aspekty: zda budou uplatněny vývozní kvóty, nová cla nebo jiný druh obchodního nástroje.