Nikdy předtím nebylo pozorováno tak malé nebeské těleso, které by se pohybovalo takovou rychlostí po naší galaxii. CWISE J1249+3621, pravděpodobně hnědý trpaslík, tedy objekt příliš hmotný na to, aby byl planetou, ale příliš lehký na to, aby v něm mohly probíhat jaderné reakce typické pro hvězdu, prolétá Mléčnou dráhou rychlostí 1,9 milionu km/h.
S hmotností pouhých 8 % hmotnosti Slunce se toto těleso nachází přesně na hranici mezi hvězdami a hnědými trpaslíky a drží rekord jako nejmenší dosud identifikovaná hyperrychlá hvězda. Jeho objev potvrzuje, že mechanismy galaktického vyvržení se neomezují pouze na velké hvězdy, ale mohou vymrštit i objekty s velmi malou hmotností.
Neobvykle blízký kosmický soused
To, co činí tento objekt ještě mimořádnějším, je jeho relativní blízkost: nachází se pouhých 400 světelných let od Země. Adam Burgasser, vedoucí výzkumného týmu na Kalifornské univerzitě, zdůrazňuje, že většina známých hyperrychlých hvězd se nachází tisíce světelných let daleko, což z CWISE J1249+3621 činí výjimečný případ pro podrobné studium. Tento objev byl možný díky občanskému programu „Backyard Worlds: Planet 9“, který využívá pozorování z přístroje Wide Field Infrared Survey Explorer (WFIS) agentury NASA k vyhledávání slabě zářících objektů pohybujících se po obloze.
Čtyři scénáře pro nevyřešenou záhadu
Odborníci z Burgasserova týmu zvažují čtyři možná vysvětlení tohoto jevu, ačkoli žádné z nich zatím nemá definitivní potvrzení. Nejpozoruhodnější hypotéza naznačuje, že objekt byl vymrštěn ze středu Mléčné dráhy obrovskou gravitační silou supermasivní černé díry Sagittarius A*. Druhý scénář předpokládá, že CWISE J1249+3621 byl součástí dvojhvězdného systému spolu s bílým trpaslíkem, ultrahustou mrtvou hvězdou, která z něj vysála hmotu až do té míry, že došlo k explozi; jak to vyjádřil sám Burgasser, objekt „prchá před kosmickým upírem“. Třetí možnost poukazuje na násilná gravitační střetnutí s černými dírami uvnitř kulové hvězdokupy, sférického shluku stovek tisíc hvězd spojených gravitací. V neposlední řadě výzkumníci nevylučují extragalaktický původ, ačkoli skutečnost, že její dráha vede v rovině galaxie, činí tuto poslední možnost nejméně pravděpodobnou ze všech čtyř.
