Evropská unie vyčlenila 100 miliard eur pro Ukrajinu v následujících sedmi letech. Žádný z členských států proti tomu nevznesl námitku. Nadcházející summit v polovině října přinese konkrétnější údaje.
Jak uvedl deník kyivpost.com, ve dnech 15. a 16. října se bude konat summit Evropské unie, který přinese diskuze o přesnějším rámci financování v letech 2028 až 2034.
Tento model financování je součástí návrhu Evropské komise na víceletý finanční rámec (VFR) EU na období 2028–2034, jež byl představen 16. července 2025.
Ukrajina bude potřebovat pomoc
Vlády EU si uvědomují, že Ukrajina bude v nadcházejících letech potřebovat značnou finanční podporu a že v současné době existují problémy s financováním země. Aktuálně Ursula von der Leyen oznámila, že ve čtvrtek telefonicky mluvila s Volodymyrem Zelenskym a že EU vyplatila Ukrajině 3,3 miliardy eur na nákup raket a dronů. Dne 11. září samostatně Evropská unie schválila obranný balíček pro Ukrajinu ve výši 6,1 miliard eur na nákup raket pro Patrioty. Von der Leyen uvedla, že pouze v letošním roce zmobilizovala pro Ukrajinu téměř 15 miliard eur.
Pro představu: rozpočet Evropské unie činí v letech 2021 – 2027 kolem 160 až 200 miliard ročně.
Obrana je důležitá pro všechny země EU
Další jednání se o této částce budou vést v polovině října na summitu EU. Ten by se měl zabývat také financováním ostatních zemí EU, protože válka na Ukrajině pokračuje již pátým rokem a hrozí, že se rozšíří i na země NATO. Zbývající finanční prostředky z obranného programu EU SAFE (přibližně 150 miliard eur) by měly být použity k zahájení dalších obranných projektů pro EU a Ukrajinu. Říjnového summitu by se měl zúčastnit i Volodymyr Zelenskyj, zatím však není jasné, jestli osobně, nebo jen prostřednictvím online hovoru. Ukrajina by měla být přizvána k účasti na bezpečnostní radě EU.
Rusko může vydržet, varuje ukrajinská rozvědka
Šéf ukrajinské rozvědky varuje, že Rusko je schopno ekonomicky vydržet nejen rok 2027, ale i rok 2028 v plném válečném nasazení. V zimě bude pravděpodobně schopno provádět intenzivnější útoky na energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Podle Olega Ivaščenka, šéfa ukrajinských tajných služeb, je tedy nutné se zaměřovat také na omezení přístupu Ruska k vybavení, financím a materiálům, které udržují jejich válečnou výrobu v chodu. V zemi sice sílí protesty proti válce, ale není jasné, jestli by se tento trend mohl rozvinout ve významné protestní hnutí.
Situace se může měnit po volbách
Podle Ivaščenka se nyní více než 60 % Rusů staví proti válce, což připisuje zhoršujícím se ekonomickým podmínkám a těžkým ztrátám na bojišti.
Pokud se po právě probíhajících ruských volbách země ocitne na okraji mobilizace, je možné, že se trendy v náladě obyvatel budou ještě měnit.