Zatímco firmy pocítily pokles úrokových sazeb téměř okamžitě, majitelé hypoték čekají na úlevu mnohem déle. Výsledkem je neobvyklá situace: část domácností splácí staré úvěry za 2–3 %, zatímco jiní refinancují za dvojnásobek.
Proč firmy ušetřily rychle a domácnosti trpí
Když Česká národní banka mezi prosincem 2023 a květnem 2025 srazila svou hlavní úrokovou sazbu ze 7 % na 3,5 %, mohlo by se zdát, že všichni dlužníci si oddychnou stejně rychle. Opak je pravdou. Zatímco podnikatelé zaznamenali úlevu prakticky ze dne na den, majitelé hypoték se s dražšími splátkami potýkají dodnes.
Důvod je prostý: firemní úvěry jsou většinou navázány na tržní sazbu PRIBOR (referenční úrokovou sazbu na pražském mezibankovním trhu) a k tomu pevnou marži banky. Jakmile centrální banka sníží svou dvoutýdenní repo sazbu – klíčový nástroj pro regulaci množství peněz v oběhu – PRIBOR okamžitě klesne a s ním i úroky firem.
V prosinci 2024, kdy repo sazba dosáhla 4 %, se největší objemy podnikových korunových úvěrů přesunuly k nižším sazbám. O půl roku později, v květnu 2025, při sazbě 3,5 %, už firmy nejčastěji čerpaly úvěry za 5–6 %, přičemž výrazně přibylo i úvěrů se sazbou ještě nižší.
Dva světy hypotečních dlužníků
U hypoték je situace dramaticky odlišná. Na konci roku 2023 měla většina českých domácností ještě hypoteční úvěry sjednané v éře levných peněz s úrokovou sazbou 2–3 %. Nové úvěry s vyššími sazbami si tehdy bralo jen minimum lidí – trh byl prakticky zmrazený.
S postupným poklesem repo sazby a nutností refixace starších smluv se však začala rodit neobvyklá dvojí realita. Část domácností si stále drží výhodné úvěry z minulosti, které ještě nemusely refinancovat. Druhá skupina – ti, kteří museli refixovat nebo si vzali novou hypotéku – už platí úroky v pásmu 4–5 %.
Od roku 2025 tak rozdělení hypotečních sazeb ukazuje dva výrazné vrcholy: vlevo jsou levné hypotéky z minulosti, vpravo ty nové a dražší. Česká společnost se tak v otázce bydlení rozdělila na dvě skupiny s výrazně odlišnou finanční zátěží.
Změna úrokových sazeb se u hypoték propisuje mnohem pomaleji než u podnikových úvěrů. Na druhou stranu má dopad nejen na rozhodování potenciálních nových klientů o pořízení hypotéky, ale také na disponibilní příjem stávajících klientů, kteří musejí svou hypotéku refinancovat nebo refixovat.
Spořicí účty: Firmy vyjednávají lépe než domácnosti
Zajímavý pohled nabízí i druhá strana mince – úročení vkladů. Pokud vezmeme v úvahu, že podniky i domácnosti drží velkou část depozit na neúročených účtech, přenos měnověpolitických sazeb do klientských sazeb vkladů je velmi rychlý.
Koncem roku 2023 se vklady podniků koncentrovaly kolem 6–7 %, zatímco domácnosti dostávaly o procentní bod méně. To naznačovalo lepší vyjednávací pozici firem vůči bankám. Se snížením repo sazby se situace do jisté míry vyrovnala a rozdíly mezi sazbami pro firmy a domácnosti se zmenšily.
Podobný trend platil i pro eurové úvěry podnikům, které v posledních letech tvořily zhruba polovinu celkových firemních úvěrů. Ty reagovaly na pokles depozitní sazby Evropské centrální banky o 2 procentní body mezi prosincem 2023 a červnem 2025.
Nejnovější data ukazují opětovný nárůst sazeb, který odráží posun výnosové křivky vzhůru. Koncem sledovaného období v červnu 2026 byla repo sazba zvýšena na 3,75 %, což signalizuje konec éry nejlevnějších peněz.