Představte si obec, kde se lidé navzájem znají a kde se rozpočet pohybuje v řádu desítek milionů korun. Přesto z něj po celé roky mizí peníze, aniž by si toho někdo všiml. V Jindřichově na Šumpersku se právě takový případ skutečně odehrál. Bývalá ekonomka obce Jana Baslerová podle pravomocného rozsudku během deseti let neoprávněně vybírala z obecního účtu miliony korun. Celková škoda se přiblížila 24 milionům korun.
Případ je o to závažnější, že podle soudů dokázala žena své jednání dlouhodobě skrývat pomocí účetních záznamů. Za dobu její trestné činnosti se navíc v čele obce vystřídali tři starostové. Na nesrovnalosti se přišlo až v roce 2020 a dnes už se případ netýká pouze odsouzené účetní. Obec se civilní žalobou domáhá náhrady škody také po bývalých starostech a auditorech, kteří měli nad hospodařením obce vykonávat kontrolu.
Nenápadná účetní, která získala na úřadě mimořádné postavení
Jana Baslerová pracovala na jindřichovském obecním úřadě jako ekonomka. Podle vyjádření současného vedení obce si za dlouhá léta působení vybudovala mimořádně silnou pozici. Podle soudce Jiřího Barboříka měla na úřadě velký vliv a dokázala své okolí přesvědčit, že má nad finančními záležitostmi vše pod kontrolou.
Podle pravomocného rozsudku začala v lednu 2011 bez právního důvodu vybírat peníze z bankovního účtu obce. V této činnosti pokračovala až do 2. května 2020. Za přibližně deset let provedla celkem 1 161 neoprávněných výběrů. Někdy jich podle zjištění soudu stihla provést i pět během jediného týdne.
Související článek
Nešlo přitom o náhodné výběry malých částek. Celková škoda způsobená samotnými výběry z obecního účtu dosáhla 22 626 600 korun. Peníze používala pro vlastní potřebu.
Jak mohla milionová zpronevěra zůstat tak dlouho skrytá?
Právě způsob, jakým Baslerová své jednání maskovala, patří k nejpozoruhodnějším částem celého případu.
Po výběrech z obecního účtu totiž následně prováděla nesprávné účetní záznamy v účetním programu, takže skutečné pohyby peněz nebyly na první pohled patrné. Díky tomu mohla podle soudních zjištění v činnosti pokračovat řadu let.
Za dobu její trestné činnosti se v Jindřichově vystřídali tři starostové. Nikdo z nich podle dostupných informací dlouhé roky nezjistil, že z obecního účtu pravidelně mizí značné částky. Právě otázka, zda měli bývalí starostové a auditoři při kontrole obecních financí postupovat důsledněji, se nyní řeší v samostatném civilním řízení.
Peníze mizely také přes fiktivní nákupy
Do případu se zapojil také syn Jany Baslerové Ondřej Basler, který pracoval jako obchodní zástupce společnosti Würth.
V letech 2016 až 2019 byly podle rozsudku z obecních peněz hrazeny nákupy zboží od této společnosti. Zboží však obci ve skutečnosti dodáno nebylo. Šlo například o pracovní vybavení a nářadí. Celková škoda v této části případu dosáhla 1 161 940 korun.
Ondřej Basler byl za své jednání odsouzen za spolupachatelství v části případu k dvouletému podmíněnému trestu se zkušební dobou tří let. Jeho rozsudek se stal pravomocným.
Pokud se sečte škoda způsobená neoprávněnými výběry a škoda související s fiktivními nákupy, dostaneme se k částce 23 788 540 korun, tedy téměř 24 milionům.
Právě proto je titulek o téměř 24 milionech přesnější než údaj 22,6 milionu korun, který se objevuje v některých zprávách. Částka 22,6266 milionu představuje samotné výběry z obecního účtu, zatímco dalších 1,16194 milionu korun připadá na škodu spojenou s nákupy zboží.
Za obecní peníze si pořizovala dům, auta i dovolené
Soud se zabýval také otázkou, kam se mohl tak vysoký objem peněz podít.
Podle soudce Jiřího Barboříka si Baslerová žila nad poměry, jezdila luxusními automobily a jezdila na drahé zahraniční dovolené. Pořídila si také nový dům. Soudce upozornil, že při jejím tehdejším platu přibližně 40 tisíc korun měsíčně by takový životní styl nebyl snadno vysvětlitelný.
Kam však přesně většina zpronevěřených peněz zmizela, se podle současných informací nepodařilo dohledat. Právě proto zůstává náhrada celé škody pro obec velmi obtížná.
Pro Jindřichov jde o obrovský zásah do rozpočtu
Jindřichov hospodaří s ročním rozpočtem v řádu desítek milionů korun. Vrchní soud v říjnu 2025 upozornil, že škoda způsobená bývalou ekonomkou se přibližuje ročnímu rozpočtu obce. Současný starosta Radek Schwarzer uvedl, že obci peníze chybějí například na plánované investice do hasičské zbrojnice, rozšíření základní školy a dalších projektů.
Pro představu: pokud celkovou škodu 23,8 milionu korun pouze matematicky rozpočítáme mezi přibližně 1 100 obyvatel obce, vychází to na zhruba 21 600 korun na jednoho obyvatele. Neznamená to samozřejmě, že by účetní tuto částku jednotlivým lidem přímo ukradla. Jde pouze o ilustraci rozsahu škody ve vztahu k velikosti obce.
Na nesrovnalosti se přišlo až v roce 2020
Případ začal vycházet najevo při prověřování účetnictví v roce 2020. Nové vedení obce upozornilo na nesrovnalosti v auditu, následovala kontrola krajského úřadu a následně trestní oznámení. Baslerová dostala výpověď a proti svému propuštění se poté několik let bránila soudní cestou.
To, že podvod mohl trvat tak dlouho, se stalo jednou z hlavních otázek celého případu. Nešlo totiž jen o to, jak Baslerová dokázala peníze vybírat, ale také proč kontrolní mechanismy obce tak dlouho neodhalily nesrovnalosti.
Soud jí uložil 6,5 roku vězení
Krajský soud v Olomouci v květnu 2025 uložil Janě Baslerové 6,5 roku nepodmíněného trestu odnětí svobody. Součástí rozsudku byl také pětiletý zákaz činnosti a povinnost nahradit obci škodu ve výši 21 831 830 korun. Dalších 1 161 940 korun má obec získat od Baslerové a jejího syna v souvislosti s fiktivními nákupy.
Baslerová svou vinu u soudu přiznala. Přesto se proti rozsudku odvolala, zejména kvůli výši trestu a náhradě škody.
Vrchní soud v Olomouci její odvolání v říjnu 2025 zamítl a trest 6,5 roku potvrdil. Zároveň ponechal v platnosti pětiletý zákaz činnosti a povinnost nahradit škodu.
Ani tím ale její právní možnosti zcela neskončily. Baslerová podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten jej 14. dubna 2026 odmítl. Tím zůstal pravomocný trest 6,5 roku vězení.
V dostupných aktuálních informacích není potvrzeno, že by následně bylo rozhodnuto o případné ústavní stížnosti. Proto nelze tvrdit, že odmítl její návrh také Ústavní soud.
Obec se nyní soudí s bývalými starosty a auditory
Případ tím ale pro Jindřichov neskončil.
25. března 2026 začal Okresní soud v Šumperku projednávat civilní žalobu obce proti třem bývalým starostům a auditorům. Obec tvrdí, že právě nedostatečná kontrola ze strany tehdejšího vedení a auditorů umožnila Baslerové zpronevěru tak dlouho provádět.
Žalovaní však svou odpovědnost odmítají. Civilní řízení proto zatím neznamená, že soud rozhodl o jejich vině nebo povinnosti škodu hradit. O případné spoluodpovědnosti musí teprve rozhodnout civilní soud.
Podle právního zástupce obce se Jindřichov snaží získat zpět všechny prostředky, o které přišel. Současně ale obec očekává, že od samotné Baslerové se podaří vymoci jen část peněz. Z prodeje jejího zajištěného majetku by podle odhadu obce mohly připadnout přibližně tři miliony korun.
Kolik se nakonec podaří získat zpět, však zatím není rozhodnuto.
Téměř 24 milionů a deset let bez odhalení
Případ Jindřichova ukazuje, jak závažné následky může mít selhání vnitřní kontroly ve veřejné správě. Jedna zaměstnankyně dokázala podle pravomocného rozsudku po dobu zhruba deseti let neoprávněně vybírat peníze z obecního účtu, manipulovat s účetními záznamy a postupně si přivlastnit více než 22,6 milionu korun.
Spolu s dalšími penězi souvisejícími s fiktivními nákupy se celková škoda vyšplhala na 23,8 milionu korun. Baslerová si za to odpykává 6,5 roku ve vězení a má povinnost způsobenou škodu nahradit.
Pro obec však rozsudkem příběh nekončí. Jindřichov nyní řeší, kolik z téměř 24 milionů korun dokáže skutečně získat zpět a zda se na náhradě škody budou podílet také ti, kteří měli nad hospodařením obce vykonávat dohled.
Odpověď na tuto otázku zatím nezná ani obec, ani soud. Civilní řízení pokračuje a jeho výsledek může být pro Jindřichov stejně důležitý jako samotný trest pro bývalou účetní.