Napětí v evropských vodách znovu roste. Jen několik dní poté, co Vladimir Putin pohrozil evropským státům odvetou za zásahy proti ruským lodím, se v Baltském moři objevila moderní ruská fregata Admiral Kasatonov. Plavidlo schopné nést hypersonické střely Zircon se podle dostupných informací pohybovalo poblíž německého ostrova Fehmarn.
Ruské námořnictvo přesunulo Admiral Kasatonov do Baltského moře z ruské Severní flotily. Fregata se podle německých médií objevila poblíž Fehmarnu, tedy v prostoru nedaleko dánských průlivů, které představují klíčové spojení mezi Baltským a Severním mořem. V oblasti se přitom už dříve objevila také ruská protiponorková loď Admiral Levchenko.
Nejde proto pouze o průjezd osamoceného plavidla, ale o výraznější posílení ruské vojenské přítomnosti v prostoru, který je pro NATO strategicky důležitý.
Moskva stupňuje tlak na evropskou lodní dopravu
Vladimir Putin minulý týden varoval, že pokud evropské země začnou zabavovat ruské obchodní lodě, Moskva odpoví „stejným způsobem“.
Budeme nuceni odpovědět stejným způsobem. A ne nutně v těch vodách, kde jsou plánovány zásahy proti našim lodím, ale kdekoli to sami uznáme za nutné a vhodné.
Moskva vysílá signál, že je připravena přenést konflikt i do dalších částí světových moří. Právě v Baltském moři má podobný postup pro Evropu zvláštní význam. Region je obklopen členskými státy NATO a prochází jím významná obchodní i energetická infrastruktura.
Rusko zde může vojenskými loděmi sledovat námořní dopravu, působit jako doprovod plavidel spojených s takzvanou stínovou flotilou a současně vytvářet tlak na evropské státy, které se snaží omezovat přepravu ruské ropy. Bezpečnostní problém navíc nepředstavují jen samotné válečné lodě.
Evropské země dlouhodobě upozorňují také na rizika spojená s ruskou stínovou flotilou a možným poškozováním podmořské infrastruktury.
Kasatonov je v tomto ohledu mimořádně důležitý. Jde o moderní fregatu třídy Admiral Gorshkov, která byla zařazena do služby v roce 2020. Její výzbroj zahrnuje vertikální odpalovací zařízení pro střely Kalibr, Oniks nebo hypersonické Zircony, systémy protivzdušné obrany i protiponorkovou výzbroj. Přítomnost plavidla u Německa proto znamená, že Rusko dostává do bezprostřední blízkosti NATO loď schopnou zasahovat cíle na značnou vzdálenost.
Námořní válka ohrožuje civilní lodě
Nebezpečí spojená s námořní válkou v posledních týdnech ukázala také situace v Černém moři. V neděli 16. srpna byla podle informací citovaných agenturou Bloomberg napadena řecká tankerová loď Skiros poté, co u Novorossijsku naložila ruskou ropu. Podle dostupných informací plavidlo zasáhl dron. V době zveřejnění nebylo oficiálně potvrzeno, kdo za útokem stál. Událost ale ukázala, jak rychle se bojová rizika mohou přenést z vojenských cílů na mezinárodní obchodní lodě.
Ještě výrazněji se nový charakter námořního konfliktu projevil v samotném Rusku. Útoky dronů v okolí Novorossijsku v srpnu narušily provoz důležitého ropného terminálu. Jeden tanker během útoku předčasně opustil oblast a následně bylo nakládání ropy dočasně zastaveno. Terminál přitom odbavuje značné objemy ruské ropy a jeho výpadek se proto může promítnout do širšího trhu s energiemi.
V červenci navíc Evropská unie v rámci svého 21. sankčního balíčku schválila možnost členských států zabavovat a prodávat ruskou ropu a obilí z plavidel stínových flotil.
Rusko se tak ocitá v prostředí, kde už námořní konflikt není omezen pouze na klasické střety válečných lodí. Obchodní tankery, přístavy, podmořské kabely i další infrastruktura se mohou stát součástí hybridního boje. Zatímco Moskva hrozí Evropě použitím vlastního námořnictva a odvetnými zásahy proti lodím, Ukrajina ukazuje, že levnější drony dokážou ohrozit i mnohem větší a dražší plavidla.