Česko zvažuje zásadní změnu pravidel pro trestní odpovědnost dětí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc připravuje návrh, podle něhož by děti mohly za některé z nejzávažnějších násilných činů nést trestní odpovědnost už od 13 let. Změna by se netýkala všech trestných činů. U ostatních trestných činů by současná hranice 15 let zůstala zachována.
Návrh zatím není schválen ani předložen Poslanecké sněmovně. Ministr spravedlnosti chce nejprve dokončit analýzu a případnou legislativní změnu předložit později v roce 2026. Pokud by prošla, počítá se s účinností od ledna 2028.
Deset let starý návrh se vrací
Pro Jeronýma Tejce nejde o úplně nový nápad. Podobnou změnu navrhoval už v roce 2016 jako poslanec. Tehdy se prosadit nepodařilo.
Nyní se k tématu vrací z pozice ministra spravedlnosti. Jeho současná představa je podstatně užší než plošné snížení věkové hranice. Na 13 let by se měla snížit pouze u vybraných nejzávažnějších násilných trestných činů, například vraždy nebo znásilnění.
U ostatních trestných činů by zůstala současná hranice trestní odpovědnosti na 15 let.
Tejc chce nejprve představit analýzu, která má posoudit možné dopady změny. Teprve poté má následovat konkrétní legislativní návrh.
Co platí dnes, když čin spáchá třináctileté dítě?
Představme si modelovou situaci. Třináctiletý chlapec úmyslně napadne jiného člověka a způsobí mu smrtelná zranění.
Podle současného českého práva dítě mladší 15 let není trestně odpovědné. To ale neznamená, že případ jednoduše skončí bez jakéhokoli dalšího řešení.
Věc může být projednána před soudem pro mládež, který může dítěti uložit opatření podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Mezi ně patří například ochranná výchova nebo ochranné léčení.
Dítě však není odsouzeno za trestný čin stejně jako dospělý nebo mladistvý, protože před dosažením 15 let nemá podle současné právní úpravy trestní odpovědnost.
To je právě jeden z hlavních bodů, které chce Tejc změnit.
Co by se změnilo po případném snížení hranice?
Pokud by byla změna schválena v navrhované podobě, třináctiletý pachatel by u vybraných nejzávažnějších činů mohl být trestně odpovědný.
Konkrétní podoba trestů a sazeb pro tuto novou věkovou skupinu však zatím není definitivně stanovena. Nelze proto předem tvrdit, že by třináctiletí automaticky dostávali stejné tresty jako dnešní mladiství.
Současná právní úprava pro mladistvé ve věku 15 až 18 let stanoví zvláštní pravidla. Trestní sazby se zpravidla snižují na polovinu sazeb stanovených pro dospělé, přičemž zákon stanoví také zvláštní limity pro ukládání trestních opatření.
U mimořádně závažných provinění může být za současné právní úpravy trestní opatření mladistvému uloženo až na deset let. Zda by stejný systém platil i pro třináctileté a čtrnáctileté po případné změně zákona, však zatím není rozhodnuto.
Trestní odpovědnost není totéž co trest jako pro dospělého
Právě zde je důležitý rozdíl, který se v debatě často stírá.
Snížení hranice trestní odpovědnosti na 13 let by automaticky neznamenalo, že třináctileté dítě bude souzeno a trestáno úplně stejně jako dospělý pachatel.
Případná novela by musela stanovit také zvláštní pravidla pro tuto věkovou skupinu. Zohledňovat by se musel věk dítěte, jeho psychická a rozumová vyspělost i další okolnosti konkrétního případu.
Právě podoba těchto pravidel bude jednou z nejdůležitějších částí připravované legislativy.
Zastánci chtějí reagovat na nejzávažnější případy
Zastánci snížení věkové hranice argumentují především případy mimořádně závažného násilí.
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová připustila snížení hranice na 13 let právě u nejzávažnějších násilných činů. Současně však upozorňuje, že samotná změna zákona nestačí.
Podle Bradáčové by bylo nutné vytvořit také speciální střežené zařízení, které by umožnilo bezpečně umístit děti, u nichž by soud rozhodl o nejpřísnějším opatření.
Debata se tak netýká pouze samotné věkové hranice. Stejně důležitá je otázka, kam by takto závažně proviněné děti po rozhodnutí soudu směřovaly a jak by s nimi stát následně pracoval.
Odpůrci varují před tím, aby se z dětí stávali pachatelé na celý život
Kritici návrhu upozorňují, že přísnější trestní represe sama o sobě nemusí vyřešit příčiny dětské kriminality.
Argumentují především potřebou včasné prevence, dostupné odborné péče a práce s problémovými rodinami. U některých dětí totiž závažnému násilí předcházejí dlouhodobé problémy v rodině, ve škole nebo v oblasti duševního zdraví.
Odpůrci proto upozorňují, že pokud stát pouze sníží věkovou hranici, ale současně neposílí prevenci a následnou práci s dítětem, nemusí se tím problém vyřešit.
Otázkou tak není jen to, zda má být třináctiletý pachatel potrestán, ale také jak zabránit tomu, aby se z něj stal pachatel opakovaný.
Dětská kriminalita dlouhodobě klesla
Debata o změně zákona probíhá také na pozadí dlouhodobého vývoje kriminality dětí a mladistvých.
Dětská kriminalita se oproti začátku tisíciletí výrazně snížila. To ovšem neznamená, že jednotlivé případy závažného násilí nejsou společensky významné.
Právě naopak. Vraždy nebo jiné mimořádně brutální činy spáchané dětmi jsou sice statisticky velmi vzácné, jejich společenský dopad je však obrovský.
Odborníci proto varují před tím, aby se jednotlivé tragické případy automaticky staly základem pro plošnou změnu trestní politiky.
Co ukazuje zahraničí?
Zastánci přísnějšího přístupu často poukazují na jiné evropské země. Situace je však různorodá a jednotlivé právní systémy nelze jednoduše srovnávat.
V Německu a Rakousku je obecná hranice trestní odpovědnosti stanovena na 14 let. V jednotlivých zemích však existují další výjimky, zvláštní režimy a rozdílné způsoby zacházení s mladými pachateli.
Zajímavý je současný vývoj ve Švédsku. Tamní vláda původně zvažovala snížení hranice trestní odpovědnosti až na 13 let u některých závažných činů, zejména v souvislosti s násilím spojeným s organizovaným zločinem.
V červnu 2026 však švédská vláda od této varianty ustoupila kvůli nedostatečné politické podpoře a začala směřovat k mírnější variantě s hranicí 14 let.
Zahraniční zkušenost tak ukazuje, že ani v Evropě neexistuje jednotný názor na to, jak nízko by měla hranice trestní odpovědnosti ležet.
OSN doporučuje hranici nesnižovat
Do debaty vstupují také mezinárodní závazky a doporučení.
Výbor OSN pro práva dítěte doporučuje státům, aby věk trestní odpovědnosti nebyl nižší než 14 let. Státům, které už mají hranici vyšší než 14 let, zároveň doporučuje, aby ji nesnižovaly.
Česká republika má dnes hranici 15 let. Případné snížení na 13 let by tedy bylo pod hranicí doporučovanou Výborem OSN pro práva dítěte.
Neznamená to automaticky, že by taková změna byla nemožná. Znamenalo by to však, že by Česká republika zvolila výrazně přísnější přístup, než jaký doporučuje tento mezinárodní orgán.
Rozhodnutí teprve přijde
Česká republika se tak dostává před složitou otázku.
Na jedné straně stojí požadavek, aby dítě, které spáchá mimořádně brutální čin, neslo za své jednání odpovídající následky. Na druhé straně je skutečnost, že třináctiletý člověk je stále dítě a jeho psychický i sociální vývoj není dokončen.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc chce nejprve získat podklady a vyhodnotit možné dopady. Teprve poté se ukáže, zda vláda skutečně předloží návrh na snížení hranice na 13 let a jak přesně by nová pravidla vypadala.
Pokud by se změna podařila schválit, účinnost se předběžně očekává od ledna 2028.
Debata tak zdaleka nekončí. Nejde totiž jen o otázku, zda má být třináctiletý pachatel za nejzávažnější násilný čin trestně odpovědný. Jde také o to, jakou podobu má mít spravedlnost vůči obětem a zároveň jak má stát zacházet s dítětem, které se samo stalo pachatelem mimořádně závažného násilí.