Oznámení Daniela Ortegy, že v Nikaragui „už se nebudou konat žádné volby“, vyvolalo diplomatickou ofenzivu v rámci Organizace amerických států (OAS). Ve středu Spojené státy předložily Stálé radě této hemisférické organizace návrh, o kterém se ještě bude hlasovat, na svolání ministrů zahraničních věcí členských zemí a dohodnutí konkrétních „opatření“ vůči nikaragujskému režimu.
Tento 80letý bývalý sandinistický partyzán zastává prezidentský úřad v Nikaragui nepřetržitě od roku 2007. Od roku 2017 sdílí moc se svou manželkou Rosario Murillovou, která zpočátku zastávala funkci viceprezidentky a po ústavní reformě schválené v roce 2025 získala titul spoluprezidentky. Washington kritizoval, že si Murillová tuto funkci přisvojila, aniž by byla zvolena ve volbách, bez mandátu od lidu a bez jakékoli demokratické legitimity.
Volební kalendář této středoamerické země původně počítal s všeobecnými volbami v listopadu 2026, avšak ústavní změny prodloužily prezidentské funkční období, takže příští volby by se odložily až na listopad 2027, pokud se vůbec nakonec uskuteční.
Prohlášení, která spustila poplach
Bezprostředním spouštěčem byl projev, který Ortega pronesl 19. července během masové akce v Managui u příležitosti 47. výročí sandinistické revoluce. „Tady už se volby konat nebudou, aby se tam ti tam venku nepokoušeli zmocnit se vlády, zmocnit se moci,“ prohlásil prezident s odkazem na opozici. O několik dní později, 28. července, vyšla najevo iniciativa na ústavní reformu zaměřenou na prodloužení funkčního období spoluprezidenta.
Předseda Národního shromáždění, sandinista Gustavo Porras, následně upřesnil, že volby se sice budou konat, avšak v novém ústavním rámci, který má volby chránit před tím, co označil za zahraniční vměšování a před „zrádci vlasti“.
Čas na slova skončil, nastal čas na formální, institucionální a kolektivní reakci.
Požadavek Spojených států: přejít od slov k činům
Náměstek ministra zahraničí pro záležitosti západní polokoule Michael Kozak jasně vyjádřil postoj Washingtonu během mimořádného zasedání Stálé rady: „Čas na slova skončil, nastal čas na formální, institucionální a kolektivní reakci.“ Tuto iniciativu podporují jako spolupředkladatelé Argentina, Panama, Paraguay, Uruguay, Kostarika a Ekvádor.
Americká delegace označila režim v Managui za „autoritářskou monarchii, která nemá v úmyslu opustit moc“, a zdůraznila, že Washington potřebuje podporu dalších vlád, protože „nemůže být jedinou zemí, která přijímá závažná opatření“. Kozak upřesnil, že svolání konzultačního zasedání ministrů zahraničí má za cíl určit další kroky, ale objasnil, že návrh v žádném případě „neopravňuje k nasazení ozbrojených sil“.
Náboženské pronásledování a represe: hlas Meziamerické komise pro lidská práva
Zasedání zahájila Rosa María Payá, zpravodajka Meziamerické komise pro lidská práva, která odsoudila, že Ortegaův režim rozjel kampaň náboženského pronásledování a politického útlaku, kterou „vštípil strach do občanů“ a snaží se „systematicky“ umlčet Nikaragujce. Payá rovněž připomněla Ortegaova slova z 19. července a následný návrh ústavní reformy z 28. července, jehož cílem je prodloužení společného předsednictví.
„Nikaragujský stát vystoupil z této organizace (v roce 2023), Nikaragujci však nikoli,“ uvedla
„Nikaragujský stát vystoupil z této organizace v roce 2023, Nikaragujci však nikoli,“ zdůraznila zpravodajka a podtrhla, že formální odchod vlády v Managui z této organizace nemůže sloužit jako záminka k opuštění občanů této země.
Reakce členských zemí
Během zasedání vyjádřilo svůj postoj několik latinskoamerických delegací. Peru vyjádřilo „hluboké znepokojení“ a vyzvalo Ortegaovu vládu, aby „upustila od činů, které ohrožují“ demokratické instituce. Ekvádorská delegace varovala, že „pravomoc jmenovat viceprezidenta bez lidového hlasování odpovídá plánu řízeného nástupnictví“. Kostarika zase vyzvala k zodpovědnému jednání a Argentina kategoricky odmítla nároky nikaragujského prezidenta.