Média si všímají zásadní změny v dynamice obchodu mezi Ruskem a Čínou. Putin byl dříve Si Ťin-pchingovým vzorem. Teď je mladším partnerem, který je stále více v nevýhodě.
Když Vladimir Putin odjel v květnu do Číny na čtrnáctou cestu na setkání se Si Ťin-pchingem, veřejně prohlásil, že obě země dosáhnou průlomové dohody o energii. Chtěl, aby Čína dala zelenou druhému plynovodu mezi Ruskem a Čínou – známému jako Síla Sibiře 2, projektu, který se připravuje již dvě desetiletí a Moskva ho zoufale potřebuje. Jenže Čína si začala diktovat podmínky.
Čína chce nízké ceny plynu
Ruský gigant Gazprom se tu dozvěděl, že se Čína k plynovodu připojí pouze tehdy, pokud jí bude Rusko prodávat plyn za nižší cenu, než za jakou se prodává na domácím trhu. Navíc podle webu The Wall Street Journal nebylo vysvětleno, proč tato dohoda nakonec podepsána nebyla.
„Si přivítal Putina jako císař přijímající návštěvu na svém hradě,“ řekl Joerg Wuttke, zkušený německý obchodní manažer s dlouholetými zkušenostmi ve vztazích mezi Čínou a Ruskem, „a poslal ho domů.“
Přesto si média všímají, že Si-Ťin-pching si dává pozor, aby se na veřejnosti k ruskému prezidentovi choval s respektem.
Čína udržuje Rusko v chodu
Nejde však o to, že by se Čína od Ruska odtahovala. Naopak, je tahounem ruské válečné ekonomiky. Při květnovém jednání bylo podepsáno 42 dohod a společných prohlášení. Čína kupuje ruskou ropu se slevou, dodává komponenty pro ruský válečný průmysl a poskytuje další formy podpory. Podle čínského ministerstva obchodu dosáhl bilaterální obchod v roce 2025 přibližně 228 miliard dolarů, čímž již třetí rok po sobě překročil hranici 200 miliard dolarů. V roce 2026 se objem obchodů zvýšil o 25,6 procenta.
Smlouva o dobrém přátelství byla prodloužena
Ve čtvrtek na tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin ohlásil další prodloužení čínsko-ruské smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci. Smlouva poprvé podepsaná před 25 lety a obsahuje přísná pravidla dobrého sousedství a strategické koordinace. Podle ruské i čínské strany úspěšně obstála ve zkoušce časem a stává se stavebním kamenem budoucnosti.
Vytváří model, kde ekonomika je nadřazena ideologickým zájmům. Ekonomická závislost Ruska na Číně však stále roste. A otázkou je, co bude, až Vladimira Putina nahradí nový vládce.
Uvádí se, že se nepředpokládá další dlouhé období Putinovy vlády, takže Čína buduje vztahy i s ruskými úředníky a členy elity, kteří by mohli po Putinově odchodu z moci hrát klíčovou roli.