Spojené státy hodlají drasticky snížit objem vojenské pomoci, kterou poskytují na obranu Evropy. Spojenci se budou muset ve výrazně větší míře postarat o své bezpečí sami. Hovoří se až o třicetiprocentním snížení obranných prostředků.
Byla zveřejněna konkrétní čísla, která jsou v kontextu celé situace opravdu vysoká. Počet amerických stíhaček by se měl v Evropě snížit o třetinu, stejně jako počet strategických bombardérů. O polovinu méně tu bude amerických válečných lodí a úplně budou staženy průzkumné a útočné drony. Prakticky to znamená podle agentury Reuters snížení počtu stíhaček ze 150 na 100, přerozdělení skupiny bombardérů nebo odstranění osmi tankerů na doplňování paliva za letu.
Amerika mění centrum své pozornosti
Důvod je zřejmý, Spojené státy začínají mít jiné priority než zajišťování bezpečnosti v Evropě, která je nárazníkem před ruským vlivem. Náčelník generálního štábu Velké Británie Richard Knighton to komentoval slovy:
Vzhledem k tomu, že se konečně formuje a vyjasňuje politický kurz USA, je to jistě faktor, který musíme vzít v úvahu,
řekl a vyzval spojence, aby urychleně začali hledat své vlastní zdroje, zbraně a zabezpečení. Amerika bude nyní svou pozornost směřovat spíše k boji a hrozbám v indicko-pacifickém regionu. Své zdroje zaměří na Čínu, což bylo spojencům oznámeno již v průběhu května. Je navíc vyčerpaná ze střetu na Blízkém východě, který z rozpočtu na obranu notně odkrojil.
Téma se bude projednávat v Bruselu
Ministři obrany NATO se sejdou ve čtvrtek 18. června v Bruselu a budou jednat o amerických požadavcích a o tom, jak situaci budou v následujících letech spojenci řešit. Další kolo jednání bude i na červencovém summitu lídrů NATO v Ankaře.
Nadměrně na USA spoléháme, tvrdí NATO
Agentuře Reuters řekla mluvčí NATO Allison Hart, že historicky dochází k nadměrnému spoléhání se na americké síly a kapacity. Navíc Kanada i Evropa nyní již investují do své obrany více financí, rovnováha odpovědnosti se tak může posunout. Jde podle ní o součást širší změny v rámci celé aliance.
Současná americká administrativa v poslední době obviňovala evropské vlády z nedostatečných investic do svých armád a z přílišného spoléhání se na ochranu USA. Požaduje, aby spojenci zvýšili výdaje na obranu alespoň na 3,5 % HDP.
USA budou nadále poskytovat klíčovou pomoc
Americký generál Alex Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil NATO, uvedl, že „Spojené státy jsou i nadále odhodlány poskytovat alianci omezené, ale klíčové kapacity“, jak uvádí web europesays.com. V případě krizové situace budou obranné síly připraveny.
Nebezpečí ze strany Ruska nehrozí
Bezprostřední nebezpečí však nehrozí. Uvedl, že zásadními budou nástroje, které mohou rychle získat, nasadit, přizpůsobovat i udržovat v průběhu krizového konfliktu.
Právě takové obranné prostředky jsou pro účinné odstrašování nejdůležitější. Grynkewich také řekl, že v současnosti nenaznačují zprávy tajných služeb, že by se Rusko chystalo Evropu napadnout. Jiná situace by nastala, pokud by Rusko na Ukrajině zvítězilo, pak je tu riziko v horizontu dvou až pěti let, že bude napadeno i NATO.