I po 1495 dnech válka na Ukrajině pokračuje. Rozsáhlé boje země s Ruskem nekončí. Poté, co v sobotu při ruských náletech zemřeli minimálně 4 lidé a byla poškozena významná ukrajinská infrastruktura včetně porodnice, v neděli 29. března Ukrajina zaútočila na přístav Usť-Luga.
V neděli dopoledne finské ministerstvo obrany uvedlo, že bylo ve finském vzdušném prostoru nad mořem a v jihovýchodním Finsku spatřeno několik malých, pomalu letících objektů. „Fakt, že se drony zatoulaly na naše území, bereme velmi vážně,“ řekl ministr obrany Antti Häkkänen.
Fakt, že se drony zatoulaly na naše území, bereme velmi vážně.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) na svém telegramovém kanálu následně oznámila, že předešlé noci drony dlouhého doletu v přístavu Usť-Luga v Leningradské oblasti úspěšně zaměřily infrastrukturu ropného terminálu.
Cílené útoky
Ačkoli se k útoku blíže ukrajinská strana nevyjádřila, guvernér Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko potvrdil po dronovém útoku poškození přístavu Usť-Luga, zatímco Rusko zároveň uvedlo, že se jedná už o pátou noc, kdy Ukrajina útočí na Leningradskou oblast.
Jeden z největších ruských přístavů na Baltském moři je významným centrem pro vývoz ropy a ropných produktů. Přístav nacházející se západně od Petrohradu hraje důležitou roli při generování příjmů Ruska. Několik dní předtím byl přitom potvrzen také útok na ropnou rafinerii Kirishi Petroleum Organic Synthesis ve městě Kirishi.
40 % příjmů méně
Agentura Reuters už 25. března s odvoláním na tržní data informovala, že po opakovaných útocích ukrajinských dronů bylo zastaveno nejméně 40 % objemu přepravy ruské ropy.
Tyto cílené útoky na ruskou ropnou infrastrukturu představují strategický zásah do jednoho z klíčových pilířů ruské ekonomiky. Výrazný výpadek příjmů, na kterých je státní rozpočet silně závislý, komplikuje nejen samotný prodej, ale i logistiku a důvěryhodnost Ruska jako dodavatele.
V praxi to může vést ke zpožděním dodávek, růstu nákladů na přepravu a nutnosti hledat alternativní trasy nebo odběratele. Z pohledu války na Ukrajině jde o snahu oslabit Rusko nepřímo, tedy nikoli jen na bojišti, ale i ekonomicky.
Menší příjmy z ropy mohou postupně omezit schopnost financovat vojenské operace, výrobu techniky i vyplácení vojáků. Tyto útoky nyní nutí Rusko přesouvat část protivzdušné obrany a zdrojů k ochraně infrastruktury hluboko ve vnitrozemí, což může oslabit jeho pozice na frontě.