Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se objevuje stále stejná otázka: může David porazit Goliáše? Ano, třeba tak, jak to nastínil bývalý šachista a ruský opoziční politik Gary Kasparov.
Co znamená vítězství ve válce?
Předtím, než se vůbec pustíme do úvah o tom, jak by mohla Ukrajina porazit mnohem větší a lidnatější Rusko, je na místě se zamyslet nad tím, co to vlastně ono vítězství znamená. Rozhodně nejde nutně o to, že vítězná armáda musí dobýt hlavní město nepřítele a vyvěsit tam svoji vlajku. Takové příklady v historii jistě máme, typicky třeba dobytí Berlína v roce 1945, ale také existuje celá řada příkladů, kdy válka skončila úplně jinak, a přesto bylo možné jednoznačně určit vítěze a poraženého. Tím se mimochodem pomalu dostáváme k tomu, co napsal Gary Kasparov.
Obecně válečné vítězství definovat jako naplnění strategických cílů, které si země vytkla předtím, než do války vstoupila. V případě Ruska šlo o získání Ukrajiny na svoji orbitu, resp. do své sféry vlivu. Rychlé a rozhodné vítězství mělo vytvořit podmínky pro instalaci proruské vlády a mezinárodní společenství mělo být postaveno před hotovou věc. Tento cíl rozhodně naplněn nebyl. Z tohoto pohledu tak Rusko vítězství nedosáhlo. Dokud ale bude ve válce pokračovat, nelze vyloučit scénář, že se mu to podaří, byť v jiném časovém horizontu.
Pro Ukrajinu naopak hlavním strategickým cílem bylo a je udržení vlastní nezávislosti na Rusku a minimalizace územních ztrát. V obráceném gardu platí to, co bylo uvedeno v předchozím odstavci. Ukrajina zatím tento cíl naplňuje, ale riziko porážky stále existuje.
Ukrajinské vítězství
Asi nikdo na světě si reálně nepředstavuje, že ukrajinská armáda dobude Moskvu a nad Kremlem zavlaje její vlajka. Ale jak jsme uvedli, nic takového není nutné. Gary Kasparov uvádí příklad Německa v první světové válce. To nebylo poraženo na bojišti, fronta se ve chvíli německé kapitulace nacházela dokonce mimo německé území. Německá porážka spočívala v tom, že země začala hospodářsky kolabovat a neměla zdroje k pokračování války. Proto musela volit kapitulaci. A přesně to je způsob, kterým může Ukrajina dosáhnout svých cílů a tedy vítězství.
Jak uvedl think-tank CEPA, Rusko se nachází v situaci, kdy jeho ekonomika skomírá, což se propisuje i na bojiště. V posledních několika měsících dobyla ukrajinská armáda větší území než ta ruská. Stejně tak se Rusku nepodařilo zlomit Ukrajinu útoky na její energetickou infrastrukturu v průběhu mimořádně tuhé zimy a je jasné, že ukrajinská kapitulace nepřichází v úvahu. Rusko je sice autoritářským režimem a společenské nálady vláda ignoruje, ani to ale nejde do nekonečna. I ty se obrací proti Putinovu válečnému dobrodružství.
Ztráta legitimity režimu je totiž pro autoritáře zásadním problémem i přes jejich zdánlivou všemocnost. Ne náhodou totiž řekl Jan Masaryk slavnou větu „Všichni diktátoři vypadají skvěle, až na svých posledních pět minut“. Pokud společnost vidí, že diktátor není schopen dosahovat na bojišti úspěchů nebo pokud není lidem schopen zajistit očekávanou kvalitu života, obrátí se proti němu.
Závěrem
Dva vzájemně provázané faktory, tedy ztráta schopnosti vést válku z hlediska ekonomiky a ztráta legitimity režimu, hrozí Rusku zcela reálně. Gary Kasparov zcela správně popisuje ukrajinské možnosti. Vítězství Ukrajiny není žádnou chimérou ale zcela objektivní možností. A to, že nad Kremlem bude stále vlát ruská vlajka, není vůbec podstatné.