Severní Korea zahájila klíčový sjezd, který má určit její politické směřování na příštích pět let, uvedla v pátek státní tisková agentura KCNA s tím, že se pozornost soustředí na její postoj vůči Soulu a Washingtonu v souvislosti s posilováním vojenských vazeb s Ruskem.
Devátý sjezd Dělnické strany, nejvyššího rozhodovacího orgánu režimu, přilákal podle KCNA na své čtvrteční zahájení téměř 5 000 účastníků a 2 000 pozorovatelů a podle odhadů jihokorejského ministerstva pro sjednocení by mohl trvat přibližně týden.
Kim jako již tradičně zahájil svůj třetí sjezd jedné strany projevem, v němž chválil hospodářský pokrok izolované země.
Od předchozího zasedání v roce 2021 zaznamenaly sektory jako hospodářství a obrana „pozoruhodné, komplexní a radikální úspěchy“, řekl. Po včerejším zahájení bude následovat hodnocení předchozího pětiletého období a přijetí nových směrů v odvětvích, jako je diplomacie, obrana a hospodářství.
Související článek
Dodal, že klíčová průmyslová odvětví se „vymanila z vleklé zastaralosti a stagnace“. Současnou situaci Severní Koreje srovnal se situací před pěti lety, kdy byly podmínky „doslova tak drsné, že jsme se sotva dokázali udržet při životě“.
Podle odhadů jihokorejské centrální banky utrpěla severokorejská ekonomika v roce 2020 pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 4,5 %, ale v poslední době vykazuje známky oživení. Podle nejnovějších odhadů banky vzrostl HDP Severní Koreje v roce 2024 o 3,7 % po 3,1 % v roce 2023.
Kim se vyhnul výslovné zmínce o Spojených státech nebo Jižní Koreji, což ponechává otevřené otázky, jak bude přistupovat k zahraniční politice vůči oběma aktérům na pozadí posilování vazeb s Ruskem.
Emeritní profesor jihokorejské Národní diplomatické akademie (KNDA) Jun Bong-geun pro agenturu EFE uvedl, že kromě potvrzení statusu státu disponujícího jadernými zbraněmi bude jedním z nejcitlivějších bodů případné institucionalizování doktríny, která Jižní Koreu definuje jako „nepřátelský stát“.
Gabriela Bernalová, odbornice z Evropského centra pro severokorejská studia, řekla EFE, že tón vůči Soulu „bude i nadále tvrdý a nepřátelský“.
Jihokorejský prezident Lee Jae-myung doufá, že během jeho funkčního období dojde k určité otevřenosti při interakci s Pchjongjangem. Pokud však Sever v Kongresu výslovně vylíčí Soul jako svého nepřítele, podle Bernala „to bude znamenat, že spolupráce s Leem bude nepravděpodobná“.
Pokud jde o USA, „bude zajímavé sledovat, zda Kim výslovně zopakuje svá dřívější prohlášení o nezájmu o rozhovory, nebo zda zachová otevřenější, méně nepřátelský tón,“ uvedl Bernal. Severní Korea loni vyjádřila mírnou možnost dialogu s Washingtonem, pokud z rozhovorů vypadne otázka denuklearizace.
Sjezd se koná na pozadí posilování vazeb mezi Pchjongjangem a Moskvou, které v roce 2024 podepsaly komplexní smlouvu zahrnující závazek vzájemné obrany v případě agrese. Pchjongjang rovněž vyslal tisíce severokorejských vojáků na podporu Moskvy v její válce proti Ukrajině.
Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení uvedlo, že Pchjongjang by mohl propagovat úspěchy své spolupráce s Moskvou, která zahrnuje také technologickou a kulturní výměnu.
Na vojenské frontě se očekává, že Pchjongjang oznámí zdokonalení svého jaderného odstrašujícího prostředku a celkové posílení své armády, což nedávno oznámil vůdce při výročí ozbrojených sil.
Podle jihokorejského ministerstva by Pchjongjang mohl informovat o pokroku ve vývoji mezikontinentálních balistických raket (ICBM) s vícenásobnými hlavicemi, o rozmístění hypersonických střel nebo o plánech na jaderné vybavení námořních a leteckých složek.
Soul rovněž spekuloval o případném formálním povýšení Kima na prezidenta, což je funkce, kterou zastával jeho dědeček Kim Ir-sen, ale která byla v roce 1998 zrušena. Pozorovatelé berou jako znamení, že státní média o něm od roku 2024 hovoří jako o „hlavě státu“.
Část mezinárodní pozornosti věnované sjezdu se soustředí také na to, zda Kimova dcera, které má být asi 13 let a která se jmenuje Kim Ju-ae, bude svého otce na akci doprovázet. Dívka doprovázela Kima loni v září do Číny, kde se účastnila oficiálních akcí, a od té doby byla se svým otcem viděna na mnoha akcích v Severní Koreji.
Jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS) před dvěma lety uvedla, že se domnívá, že Kimova dcera je připravována na nástupnictví po svém otci, a tento měsíc zdůraznila, že možná vstoupila do fáze „vnitřního určení nástupce“.
Mnozí odborníci však pochybují, že by Severní Koreu mohla v budoucnu vést žena, vzhledem k silné patriarchální kultuře, která je pro zemi charakteristická, a možnosti, že Kim a Ri měli syny. V týdnech před zahájením nejdůležitější politické události v izolované zemi Kim opakoval, že bude dále posilovat armádu, aniž by nabídl konkrétní podrobnosti o nových vojenských schopnostech.
Stejně jako v předchozích letech se očekává, že Pchjongjang předvede svou vojenskou sílu na přehlídce na konci kongresu.
Sjezd Dělnické strany je nejen politicky významnou událostí, ale také výkladní skříní Kim Čong-unova režimu, který se snaží světu a svému lidu ukázat, že Severní Korea postupuje vpřed ve svých národních cílech. Sjezd slouží také jako platforma pro domácí propagandu, která posiluje narativ o soběstačnosti a odolnosti tváří v tvář mezinárodním sankcím.
Na mezinárodní úrovni mohou mít rozhodnutí přijatá na tomto kongresu významné důsledky pro regionální stabilitu. Korejský poloostrov zůstává geopoliticky horkým místem a jakákoli změna politiky Severní Koreje vůči jejím jižním sousedům nebo Spojeným státům by mohla vyvolat diplomatickou a vojenskou reakci.
Klíčovým faktorem jsou navíc i vztahy s Čínou, hlavním spojencem a obchodním partnerem Severní Koreje. Ačkoli to Kongres výslovně nezmiňuje, dynamika vztahů mezi Pchjongjangem a Pekingem může ovlivnit ekonomická a vojenská rozhodnutí Severní Koreje. Čína je historicky klíčovým podporovatelem severokorejského režimu a jakákoli změna v tomto vztahu by mohla mít významné důsledky.
Sjezd Dělnické strany je událostí, která nejenže určuje domácí kurz Severní Koreje, ale má také potenciál ovlivnit mezinárodní politiku. Rozhodnutí přijatá na tomto fóru mohou ovlivnit diplomatické vztahy, regionální stabilitu a budoucnost režimu Kim Čong-una.