Portugalské hřbitovy čelí problému, se kterým si vědci ani odborníci zatím neví rady. Existují různé teorie, žádná se doposud nepotvrdila. Stále častěji na hřbitovech zjišťují, že se těla nerozkládají, nýbrž mumifikují.
V Portugalsku funguje systém dočasných hrobů, kdy se tělo nejprve pohřbí do země, aby se po 3 až 5 letech vykopalo a zetlelé kosterní pozůstatky uložily do menšího hrobu nebo rodinných hrobek. Hrob potom opět jako dočasný použije někdo jiný. Mumifikace způsobuje, že těla nelze pohřbívat do menších prostor a příbuzní tak musí exhumovat své příbuzné třeba i dvakrát nebo třikrát. Hrob tak není možné uvolnit a vzniká nedostatek míst.
Opakované vykopávání a identifikace mrtvol pak traumatizuje i rodinné příslušníky. Paulo Carreira, majitel pohřebního ústavu a generální ředitel portugalské národní pohřební asociace, řekl serveru Insider, že rodiny se s prvním setkáním obvykle vypořádají docela dobře. Ale opakované odhalování může být emocionálně velmi škodlivé.
„V některých případech může trvat desítky let opakovaného pohřbívání a znovupohřbívání, než tělo dosáhne místa posledního odpočinku,“ uvádí Carreira pro Bussines Insider.
Proces probíhá podivně a na různých místech Portugalska
Proces mumifikace navíc neprobíhá rovnoměrně, což do celé věci vnáší ještě větší záhadu. Při prvních výskytech se zdálo, že by na vině mohla být půda nebo podnebí. V některých zemích dochází k přirozené mumifikaci běžně vlivem suchého podnebí. V podmínkách, kdy tělo vyschne dříve než se stačí rozložit, typické oblasti jsou pouště nebo ledovce, nebo v intenzivním horku a chladu.
To ale neplatí v Portugalsku. Může být v půdě něco, co chemicky působí na rozklad těl? Nejnadějnější teorie dostala velmi rychle trhliny.
„Půdy se od severu k jihu Portugalska velmi liší, ale výsledky rozkladu jsou si velmi podobné. I z hlediska organické hmoty jsou si navzájem velmi podobné,“ uvedla Ângela Silva Bessová, která provádí výzkum v posledních letech na nejrůznějších hřbitovech v Portugalsku (v Portu, Braze, Figueiře da Foz, Mértole a Faru). Zjistila, že některá těla ležící vedle sebe jsou v různých stavech rozkladu. Navíc i jedno tělo může být rozloženo různě. Některá část je rozložená, jiná mumifikovaná. „I na stejném těle můžu mít celé tělo skeletované, oblast pánve v rozkladu a ruce mumifikované. Takže se dá najít trochu od všeho,“ přiznává, že ve skutečnosti nevíme přesně, jaké faktory na rozklad lidských těl mají vliv, takže se velmi špatně hledá viník.
Jsou to léky nebo strava?
Nejzáhadnější na celé věci je to, že se tento jev začíná sílit, byť se s ním lidé začínali potkávat již kolem roku 2006 až 2015. Nyní se vyskytuje po celé zemi.
Půda je stejná, takže si myslíme, že existují i faktory vlastní jednotlivci, které by mohly způsobovat toto zachování mrtvol,“ připustila Ângela Silva Bessová.
Tělo je biologická bomba a roli hrají různé faktory
Tělo je jako „obrovská biologická bomba“, která do půdy, jež sama o sobě má složitý ekosystém, vnáší bakterie, tkáně a různé tekutiny, uvedl Tristan Krap, přednášející forenzních věd na Maastrichtské univerzitě v Nizozemsku, který se zabývá rozkladem těl, uvedl, že ho nepřekvapuje, že se těla do tří let plně nerozkládají.
Roli hraje hmotnost, velikost, svalová hmota i tuk. Vědci spekulují i nad vlivem stravy, užívaných léků nebo tím, jestli daní lidé kouřili. Ačkoliv práce a výzkum stále pokračuje, pravý viník zatím znám není.