Administrativa Donalda Trumpa vede předběžná jednání o možné vojenské reakci na krvavé potlačení protestů v Íránu. Zvažují se bombardování i kybernetické operace, zatímco Teherán varuje před tvrdou odvetou a region se obává další eskalace konfliktu.
Americký prezident Donald Trump zvažuje možnost vojenské akce proti Íránu v reakci na rostoucí protesty v zemi, které si vyžádaly stovky mrtvých. Američtí představitelé několika médiím potvrdili, že proběhla předběžná jednání o této otázce.
Diskuse se týkaly celé řady možností, včetně bombardování, ačkoli zatím nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí. Nejmenované zdroje tuto informaci sdělily deníkům Axios, The New York Times, The Wall Street Journal a The Washington Post.
„Prezident Trump má na stole všechny možnosti, ale žádné rozhodnutí ještě nepadlo,“ řekl Axiosu jeden z představitelů.
Další úředník poznamenal, že diskuse zahrnují možné vojenské údery, ale že většina dosud předložených alternativ je „nekinetická“, což znamená, že nezahrnuje použití přímé fyzické síly.
Podle tří představitelů, které citoval deník The Washington Post, budou vojenské diskuse pokračovat i tento týden a Pentagon by mohl zasáhnout smrtícími nebo nesmrtícími možnostmi, například kybernetickými útoky, aby zabránil Íránu omezit přístup protestujících k internetu, jak tomu bylo doposud. Navzdory Trumpově váhavosti „vážně uvažuje o útocích“, které by se zaměřily na nevojenské cíle v íránském hlavním městě Teheránu, uvedl list The New York Times.
Trump considering ‘military intervention’ in Iran — CNN
— Sprinter Press (@SprinterPress) January 11, 2026
Tehran warns it will hit Israel, US bases if attacked pic.twitter.com/772ACWyorV
Možnost americké agrese přichází několik hodin po Trumpově publikaci na serveru Truth Social, v níž tuto sobotu nabídl pomoc své vlády pro svobodu Íránu uprostřed protestů, které v perské zemi trvají již dva týdny proti ekonomickému vedení.
Již dříve Trump varoval před možným zásahem v Íránu tváří v tvář násilí proti demonstrantům, neboť podle občanské organizace Iran Human Rights se sídlem v norském Oslu bylo od 28. prosince zabito nejméně 192 lidí.
Nové bombardování v Íránu by navázalo na americkou operaci Midnight Hammer (Půlnoční kladivo), která loni v červnu zasáhla tři íránská jaderná zařízení v reakci na íránské údery proti Izraeli, poté co Izrael nejprve bombardoval stejná místa a zavraždil vysoce postavené představitele Republikánské gardy.
Předseda íránského parlamentu Mohamed Baqer Qalibaf v neděli varoval, že v případě amerického útoku na Írán budou legitimními cíli jak okupovaná území (Izraele), tak všechna vojenská centra, základny a lodě USA a Izraele v regionu.
V reakci na demonstrace íránský prezident Masúd Pezeškán ujistil, že íránská vláda naslouchá protestujícím a udělala vše, co bylo možné, aby vyřešila ekonomické problémy, které 28. prosince protesty vyvolaly, a zároveň rozlišuje mezi protestujícími a výtržníky a teroristy, kteří pořádají nepokoje.
„Nepřítel přivedl do země vycvičené teroristy,“ řekl Pezeshkian v nedělním rozhovoru v íránské televizi, jak uvádí perskojazyčné internetové stránky íránské tiskové agentury Tasnim, která je napojena na islámský režim a jako jedna z mála aktualizuje svůj obsah uprostřed celostátního výpadku internetu – a mezinárodních telefonních hovorů – který trvá již téměř 72 hodin.
Nepřáteli má Pezeshkian na mysli Spojené státy a Izrael, protože íránské úřady je obviňují z protestů, které začaly ekonomickými obavami a skončily útokem na islámský režim ajatolláha Alího Chameneího, a jsou stále agresivnější.
Kontext tohoto napětí není nový. Vztahy mezi USA a Íránem jsou napjaté již několik desetiletí, zejména od islámské revoluce v roce 1979, která vynesla k moci ajatolláha Chomejního a přeměnila zemi v islámskou republiku. Od té doby došlo mezi oběma zeměmi k četným diplomatickým a vojenským střetům. Hospodářské sankce uvalené USA vážně zasáhly íránskou ekonomiku, což přispělo k vnitřnímu napětí a současným protestům.
Jaderná dohoda z roku 2015, známá jako Společný komplexní akční plán (JCPOA), byla navíc pokusem o zmírnění napětí omezením íránského jaderného programu výměnou za zmírnění sankcí. V roce 2018 však Trump od dohody odstoupil, což vedlo ke zvýšení napětí a opětovnému zavedení sankcí.
Současnou situaci v Íránu ovlivňují také domácí faktory, jako jsou vládní korupce, špatné hospodářské řízení a potlačování občanských svobod, které podněcují nespokojenost obyvatelstva. Současné protesty jsou odrazem těchto nahromaděných frustrací a reakcí íránské vlády je z velké části represe.
V této souvislosti mezinárodní společenství s obavami sleduje možnost vojenské eskalace v regionu, která by mohla mít zničující důsledky nejen pro Írán a USA, ale i pro celý Blízký východ.