Češi dělají tu stejnou chybu. Tento účetní ji pochopil dřív než ostatní

Češi dělají tu stejnou chybu. Tento účetní ji pochopil dřív než ostatní

Zdroj obrázku: Cemile Bingol / iStockphoto

Muž se obával, že ho umělá inteligence připraví o práci. Místo pasivního čekání se rozhodl ji pochopit – a přetvořil svou kariéru. Dnes pomocí „vibe codingu“ vyvíjí aplikace bez klasického programování a ukazuje, jak se mohou i netechnici stát tvůrci digitální budoucnosti.


Wei Khjan Chan je dalším z rodičů, kteří se obávají o svou pracovní budoucnost i stabilitu své domácnosti. Když mu bylo 39 let, ohlédl se zpět a uvědomil si, že u stejné malajsijské auditorské firmy pracuje již více než 18 let a v té době se začal obávat o svou budoucnost kvůli umělé inteligenci. Místo aby však čekal na ránu, rozhodl se ji předběhnout a udělal obrat v kariéře o 180 stupňů.

Na rozdíl od jiných profesí zasažených umělou inteligencí bylo řešení, které přijal, stejně jednoduché jako přímočaré: naučil se, jak umělá inteligence funguje zevnitř. Předpokládal tedy, že bude nejlepší znovu objevit sám sebe, než čekat, až ho někdo nahradí. Jeho příběh tedy vystihuje vizi, která by mohla pomoci statisícům lidí ohrožených vývojem umělé inteligence: naučit se, jak fungují modely umělé inteligence, vám pomůže změny řídit, místo abyste jimi trpěli.

Úspěch učení

Namísto oprašování svého životopisu se Chan rozhodl naučit se programovat od nuly bez předchozího technického vzdělání. K tomu používal nástroje AI k vytváření aplikací, což byl významný milník, protože neovládal žádný počítačový jazyk. Rozhodl se využít předností vibe coding, tedy způsobu, kdy se při psaní kódu a vytváření prototypů spoléhá na umělou inteligenci. To mu spolu s účastí na několika workshopech v Singapuru a Malajsii pomohlo získat dynamiku.

Související článek

Zvládnete to sami. Photoshop a Acrobat teď poslouchají na slovo
Zvládnete to sami. Photoshop a Acrobat teď poslouchají na slovo

ChatGPT získává nové možnosti, které velmi uvítají ti, kteří by chtěli mít možnost používat chatbota jako editor obrázků, jako je Gemini, nebo trpět při úpravě PDF dokumentu; a to ruku v ruce s Adobe. 

Pro svůj první projekt si vybral reálný problém z práce: vytvoření webové aplikace, která spravuje cestovní výdaje pomocí skenování účtenek s využitím umělé inteligence. Přitom čistě exportuje data do finančního týmu, ale také automatizuje generování faktur. Ukazuje tak, že nemá v úmyslu „hrát si na programátora“, ale snaží se snížit tření při administrativních úkonech a zároveň získat čas pomocí nástrojů šitých na míru.

Pokud jde o jeho pokrok, zůstává k výsledkům skromný a přiznává, že stále nerozumí funkčnosti JavaScriptu, což je prohlášení, které posiluje myšlenku, že umělá inteligence snižuje bariéry, ale neodstraňuje potřebu dohledu. Práce po malých krocích a učení se, jak AI řídit, mu tedy pomohla být připraven, až se tyto modely budou dále rozvíjet. Prozatím říká, že nechce opustit účetnictví, ale umělou inteligenci vnímá jako základní dovednost, podobně jako Excel. Proto vyzývá všechny, kterých by se to mohlo týkat, aby se vydali v jeho stopách a naučili se, jak to funguje.

Revoluce v oblasti „vibe coding“

Termín „vibe coding“ je poměrně nový a označuje metodiku programování, která využívá umělou inteligenci jako pomoc při tvorbě kódu. Tato technika umožňuje lidem bez předchozích zkušeností s programováním vytvářet funkční aplikace, což představuje demokratizaci přístupu k technologiím. Podle časopisu Forbes kódování za pomoci umělé inteligence mění způsob, jakým se vyvíjejí technologické projekty, a činí tento proces efektivnějším a přístupnějším.

Využití umělé inteligence při programování navíc vede k nové éře inovací, kdy se kreativita a technologie spojují, aby se složité problémy řešily rychleji a efektivněji. Nástroje, jako je GitHub Copilot a OpenAI Codex, jsou příkladem toho, jak může umělá inteligence usnadnit proces kódování a umožnit vývojářům soustředit se na kreativnější a strategičtější aspekty vývoje softwaru.

Budoucnost práce a AI

Chanův příběh je odrazem širšího fenoménu: rostoucích obav z dopadu umělé inteligence na trh práce. Podle zprávy společnosti McKinsey se odhaduje, že do roku 2030 by automatizace mohla nahradit 400 až 800 milionů pracovních míst. Očekává se však, že nové pracovní příležitosti vzniknou i v oborech souvisejících s technologiemi a umělou inteligencí.

Schopnost přizpůsobit se a osvojit si nové dovednosti proto bude mít zásadní význam pro udržení relevance na trhu práce budoucnosti. Chanův příběh je inspirativním příkladem toho, jak proaktivita a neustálé vzdělávání mohou pomoci zmírnit rizika spojená s automatizací a umělou inteligencí.

Zdroje článku

forbes.com, mckinsey.com
#