Umělá inteligence analyzovala, které vysokoškolské obory patří k nejnáročnějším – a které zároveň slibují nejvíc pracovních příležitostí. Zjistěte, kde vás čeká dřina, ale i zářivá budoucnost.
Výběr vysokoškolského titulu není snadný úkol. Mnoho lidí si vybírá povolání, které odráží jejich osobní zájmy, zatímco jiní dávají přednost faktorům, jako je zaměstnatelnost. Společnost Artificial Intelligence však upozorňuje, že některá povolání vynikají svou obtížností, ať už kvůli složitosti požadovaných dovedností, nebo kvůli vysoké míře předčasného ukončení studia. Ti, kteří se rozhodnou přijmout tyto výzvy, musí být ochotni se maximálně angažovat, ale na oplátku získají vzdělání, které jim otevře cestu k budoucnosti plné příležitostí a úspěchu.
Nejobtížnější vysokoškolské tituly podle AI
Letecké a kosmické inženýrství vyžaduje rozsáhlé znalosti matematiky, fyziky a mechaniky. Studenti musí počítat dráhy letu, navrhovat pevné konstrukce a studovat jevy, jako je termodynamika a mechanika tekutin. Tyto znalosti se uplatňují při vývoji letadel a kosmických lodí, kde je přesnost rozhodující pro zajištění bezpečnosti. Neustálý technologický vývoj navíc nutí budoucí inženýry držet krok s dobou a čelit nejen technickým výzvám, ale také značné etické odpovědnosti. Podle studie Stanfordovy univerzity jsou programy leteckého a kosmického inženýrství známé svou akademickou náročností a vysokými požadavky na analytické schopnosti a schopnosti řešit problémy.
Na druhou stranu studium fyziky zahrnuje mimořádně složité koncepty, jako je kvantová mechanika, teorie relativity, termodynamika a elektromagnetismus, které vyžadují pokročilou úroveň abstrakce a analýzy. Řešení teoretických problémů bez bezprostředních praktických aplikací může být pro mnoho studentů frustrující, ale je nezbytné pro rozšíření hranic vědeckého poznání a pochopení základních principů, kterými se řídí vesmír. Časopis Nature uvádí, že fyzika je jedním z oborů, které nejvíce přispívají k rozvoji vědy a techniky, ale zároveň patří k těm nejnáročnějším, protože je zaměřena na základní výzkum.
A konečně architektura je jedinečný obor, který spojuje umění, vědu a techniku. Studenti musí při navrhování staveb sladit tvůrčí schopnosti s hlubokými technickými znalostmi. Jednou z největších výzev v architektuře je dokončení rozsáhlých a detailních projektů, které vyžadují hodiny práce mimo učebnu. Studenti musí zacházet s materiály, interpretovat předpisy a vytvářet návrhy, což podporuje perfekcionistické a houževnaté myšlení, které je nezbytné pro vyniknutí v oboru. Podle Královského institutu britských architektů vyžaduje architektura nejen kreativitu, ale také hluboké znalosti inženýrství a zastavěného prostředí.
Kariéry s největším počtem odbytišť
Ve světě rychle se rozvíjejících technologií budou kariéry v tomto odvětví i v roce 2025 na předních místech, pokud jde o pracovní příležitosti.
Elektronický obchod nadále skokově roste, zejména v důsledku pandemických změn spotřebitelských návyků. Specialisté v oblasti elektronického obchodu jsou zodpovědní za správu online prodejních platforem, optimalizaci zákaznické zkušenosti a zajištění hladkého chodu provozu. Tato profese v sobě spojuje dovednosti v oblasti technologií, marketingu a logistiky, což z ní činí atraktivní volbu pro ty, kteří hledají dynamickou a neustále se vyvíjející kariérní oblast. Podle zprávy společnosti Statista se očekává, že celosvětový elektronický obchod dosáhne do roku 2024 hodnoty 6,4 bilionu dolarů (144 bilionů Kč).
Umělá inteligence se etablovala jako nepostradatelný nástroj v mnoha odvětvích činnosti. Její rostoucí integrace do obchodních procesů a technologických produktů vyvolala potřebu inženýrů specializovaných na tuto oblast. Tito odborníci jsou zodpovědní za navrhování, vývoj a optimalizaci inteligentních systémů, které jsou schopny se učit a přizpůsobovat. Podle údajů InfoJobs vzrostl trh práce pro tento profil v poslední době o 31 %, což podtrhuje jeho význam v dnešní ekonomice. Poradenská společnost McKinsey odhaduje, že umělá inteligence by mohla do roku 2030 přispět globální ekonomice částkou 13 bilionů dolarů (292,5 bilionů Kč).
Informace se staly jedním z nejcennějších zdrojů moderního světa. Podle zprávy společnosti Domo Data Never Sleeps každý jednotlivec vygeneruje přibližně 1,7 megabajtu dat za sekundu. Tváří v tvář tomuto obrovskému objemu informací se podniky spoléhají na datové analytiky, kteří tato čísla interpretují a transformují do strategických rozhodnutí. Tito odborníci jsou nezbytní v odvětvích, jako jsou finance, zdravotnictví, obchod a technologie, protože jejich schopnost identifikovat trendy a vzorce je hnacím motorem inovací. Studie společnosti IBM uvádí, že poptávka po datových analyticích vzroste do roku 2025 o 28 %.
Přítomnost na internetu již není volbou, ale nutností pro společnosti, které chtějí vyniknout na nasycených trzích. Úkolem digitálních marketérů je vyvíjet kreativní a účinné strategie, které upoutají pozornost spotřebitelů na digitálních platformách. Jejich odborné znalosti nástrojů, jako je SEO, reklama na sociálních sítích a e-mailové kampaně, umožňují značkám odlišit se a zůstat konkurenceschopnými. V prostředí, kde digitální zviditelnění určuje úspěch, jsou tito odborníci nepostradatelní. Podle společnosti eMarketer dosáhnou výdaje na digitální reklamu do roku 2023 517 miliard dolarů (11,6 bilionů Kč).
S rozvojem digitálních technologií se zvyšují i online hrozby. Výrazně vzrostl počet kybernetických útoků a podvodů, jako jsou krádeže identity nebo úniky firemních dat. V reakci na to firmy hledají odborníky na kybernetickou bezpečnost, kteří jsou schopni navrhnout strategie a systémy na ochranu jejich digitálních aktiv. Tato role je klíčová nejen pro udržení důvěry zákazníků, ale také pro zajištění provozní stability organizací. Podle společnosti Cybersecurity Ventures se očekává, že celosvětové náklady na kyberkriminalitu dosáhnou do roku 2025 výše 10,5 bilionu dolarů (236,25 bilionů Kč) ročně.
Rok 2025 bude rokem, ve kterém budou profese spojené s technologiemi nadále vévodit trhu práce.