Pentagon zahájil vojenskou operaci „Jižní kopí“ v Karibiku, aniž by upřesnil její rozsah. Oficiálně má jít o boj proti narkoterorismu, v praxi však operace zvyšuje napětí s Venezuelou a vyvolává otázky o skutečných cílech americké přítomnosti v regionu.
Americký Pentagon ve čtvrtek zahájil vojenskou operaci „Jižní kopí“, aniž by vysvětlil cíle a důsledky tohoto kroku ve své strategii proti obchodu s drogami v Karibiku, což vyvolává větší napětí uprostřed tlaku administrativy prezidenta Donalda Trumpa na Venezuelu.
Tuto operaci oznámil ministr války Pete Hegseth na svém oficiálním účtu na X a definoval ji jako misi, jejímž cílem je vyhnat „narkoteroristy“ z polokoule a ochránit Spojené státy „před drogami“. V oznámení však chyběly podrobnosti o rozsahu a délce trvání mise, což vedlo k nejistotě a spekulacím o jejích skutečných cílech.
Operace Jižní kopí je součástí série vojenských akcí, které USA v regionu zintenzivnily od počátku roku 2020. V této souvislosti se Jižní velitelství USA aktivně zapojilo do námořních záchytných operací, zejména v Karibiku a východním Pacifiku, s cílem zadržet plavidla podezřelá z obchodu s drogami. Tyto operace vedly k zabavení velkého množství narkotik a zničení plavidel, ale také vyvolaly kritiku mezinárodních orgánů, jako je OSN, které poukázaly na možné porušení mezinárodního práva.
Související článek
🇺🇸🇻🇪 The U.S. just kicked off “Operation Southern Spear” near Venezuela.
— plusonemedia (@Jean_Tawil_) November 15, 2025
Washington says it’s about cracking down on drug networks, but it also puts pressure on the growing Russian, Chinese, and Iranian presence in the region. Power moves in Latin America are heating up, and the… pic.twitter.com/XlARpfQ8ZI
Souběžně s tím byla zahraniční politika Trumpovy administrativy vůči Venezuele neomalená. Trump opakovaně obvinil vládu Nicoláse Madura ze zapojení do obchodu s drogami, konkrétně prostřednictvím takzvaného „Kartelu slunce“, údajné zločinecké organizace složené z vysoce postavených venezuelských vládních úředníků a ozbrojených sil, která se věnuje obchodu s drogami. Toto obvinění bylo pilířem při zdůvodňování hospodářských sankcí a diplomatického nátlaku, které Spojené státy na Venezuelu vyvíjejí.
V reakci na tyto kroky Nicolás Maduro zachovává vzdorovitý postoj a obviňuje USA ze snahy destabilizovat jeho vládu a podpořit změnu režimu. Maduro symbolicky složil přísahu skupině mladých chavistů, kteří se zavázali bránit suverenitu Venezuely a usilovat o mírovou budoucnost. Tento akt je součástí širší strategie venezuelské vlády, jejímž cílem je mobilizovat svou podpůrnou základnu a posílit nacionalistické nálady tváří v tvář tomu, co vnímá jako vnější agresi.
Madurova vláda navíc zdůraznila význam sociálních médií jako bojiště v informační válce. Maduro kritizoval platformy jako TikTok a Instagram a obvinil je, že jsou nástroji „psychologické války“ proti Venezuele. V tomto smyslu vyzval venezuelskou mládež, aby tyto platformy využívala k obraně obrazu země a čelila tomu, co považuje za dezinformační kampaň.
V této souvislosti byly napjaté i vztahy mezi USA a Kolumbií. Ačkoli obě země v minulosti spolupracovaly v boji proti obchodu s drogami, nedávné jednostranné kroky USA vyvolaly třenice. Kolumbijský prezident Gustavo Petro kritizoval americké vojenské operace v regionu jako „mimosoudní popravy“ a odmítl Trumpovo obvinění, že je „obchodníkem s drogami“.
Operace Jižní kopí a související akce nakonec odrážejí složitou síť geopolitických, ekonomických a bezpečnostních zájmů v regionu. Zatímco se USA snaží znovu posílit svůj vliv a bojovat proti obchodu s drogami, vlády Venezuely a Kolumbie se pohybují mezi spoluprací a konfliktem, přičemž scénář zůstává nestabilní a nejistý.