Francouzská bageta – národní ikona a čerstvě zapsané dědictví UNESCO – čelí tiché krizi. Spotřeba klesá, pekárny mizí a mladá generace volí praktičtější nebo zdravější alternativy. Je budoucnost slavného chleba v ohrožení?
Na konci roku 2023 Francie představila svou první vesmírnou raketu Baguette 1. Není to jediný příklad toho, do jaké míry si slavný chléb toto uznání zasloužil: sám prezident Macron jej uznal za symbol země, když se stala kulturním dědictvím UNESCO, a nedávno se obraz bagety rozšířil ještě více do světa díky Expedici 33 a poctě, kterou symbolickému chlebu vzdala francouzská videohra.
Symbolika bagety ve Francii není zanedbatelná. Kromě toho, že se chlubí jejím vynálezem, oslavují už léta, jak je za války zachránila před hladomorem, stala se potravinou, která za nízkou cenu dokáže nasytit velkou část obyvatelstva, a zvyk jít si každé ráno pro kus pečiva se stal součástí jejich identity. Zatímco v polovině 20. století snědl každý Francouz v průměru 700 gramů pečiva denně, dnes je to sotva 100 gramů. Francouzská bageta je v jistém smyslu ohrožena vyhynutím.
Ohrožený symbol
Ani neustálé uznávání bagety jako symbolu Francie nezabránilo mladší, modernější a zdravěji smýšlející společnosti, aby pečivo odsunula ve svém životě stále více do pozadí. Nejenže ve francouzských domácnostech již není bageta denně na stole, ale ze zhruba 50 000 pekáren, které ve Francii existovaly v roce 1950, jich je nyní jen asi 30 000.
Zůstaly dva modely, které se nemohly více vzdálit původnímu duchu. Na jedné straně jsou to supermarkety, které dokázaly využít světové hospodářské situace a přilákat zákazníky odhodlané volit mnohem levnější a trvanlivější pečivo, které není do oběda suché, ale také méně zdravé a méně průmyslové.
Na druhé straně vývoj klasické boulangerie jako umění podporovaného hipsterskými trendy, s dražšími, ale charakteristickými chleby. Jsou ekologické, stravitelnější a nabízejí větší energetickou účinnost než klasická bageta a její pečení, což přilákalo všechny ty mladé lidi, kteří bagetu odsunuli do role nostalgického rozmaru, který si čas od času dopřejí.
K tomu je třeba připočíst další změnu paradigmatu, a to globalizaci potravin, která vytlačila tradiční kuchyni. Ti samí mladí lidé se kvůli nedostatku času rozhodují pro rychlé občerstvení, a proto nakonec internacionalizovali svůj jídelníček o hamburgery, kebab a sushi, které byly ještě před několika lety jako každodenní strava nemyslitelné.
Výsledek je zřejmý z průzkumů, které ukazují, že Francie přešla od každodenní konzumace baget k levnějším a trvanlivějším alternativám, jako je například krájený chléb. „Někteří starší lidé to mají rádi, protože je to jednodušší na zuby, a pak jsou tu mladí lidé, kteří si chleba dají do lednice, kde vydrží celý týden, a žijí trochu jako Američané. Je to praktické.“
Budoucnost bagety
Ve snaze oživit spotřebu baget zavádějí některé francouzské pekárny inovace receptur, které zahrnují zdravé a místní suroviny, jako jsou celozrnné mouky a semena. Kromě toho roste zájem o bezlepkové bagety, které jsou určeny obyvatelstvu, jež si stále více uvědomuje potravinové intolerance. Tato úprava se snaží oslovit nejen mladé spotřebitele, ale také ty, kteří se zajímají o udržitelnost a zdraví.
Zásadní roli hraje také osvěta. V některých francouzských školách se zavádějí programy, jejichž cílem je seznámit děti s kulturním a výživovým významem tradičního pečiva. Tím se nejen zachovává tradice, ale také se u mladé generace podporuje opětovná úcta k bagetě.
A konečně, kulinářská turistika se stala mocným nástrojem pro udržení tradice bagety při životě. Stále větší oblibě se těší gastronomické zájezdy, jejichž součástí je návštěva řemeslných pekáren, které turistům nabízejí autentický a poučný zážitek z umění výroby baget.