Profil na sociální síti mají v Dánsku již 50 % osob mladších 10 let. Dánská vláda chce jít ve stopách Austrálie a zakázat je.
Pokud si uděláme trochu hodnotový soud, myslím, že se většina dospělých shodne na tom, že se nám problematika nezletilých a přístupu na sociální sítě poněkud vymkla z rukou. Na TikToku nebo podobných platformách mají účty stále více dětí a jsou stále mladší, takže jsme z toho přinejmenším trochu nesví. Jiní, například dánská vláda, už tuto fázi překonali a rovnou se vrhli do akce.
Před několika dny se její politická scéna dohodla na zákazu některých sociálních sítí pro děti mladší 15 let. Tváří v tvář populaci mladých lidí, v níž 94 % osob mladších 13 let již mají profil na některé platformě, v případě osob mladších 10 let je to 50 %, se dánské ministerstvo pro digitalizaci domnívá, že nastal čas problém řešit již v zárodku.
Cílem je zvýšit věkovou hranici pro vstup na sociální sítě v zemi a postihovat ty platformy, které prokazatelně zneužívají návykový design, dávají volný průchod škodlivému obsahu a podléhají komerčním tlakům, které zpochybňují jejich pravidla s ohledem na zisk. Není to snadný úkol, takže nyní je čas pustit se do práce.
Denmark plans to ban social media for children under 15. pic.twitter.com/6GEISaqI2q
— Globe Eye News (@GlobeEyeNews) October 7, 2025
Vzhledem k tomu, že na platformách, jako jsou TikTok, YouTube, Instagram nebo Snapchat, stráví lidé v průměru 2 hodiny a 40 minut denně, je zřejmě jasné, že toto opatření se mladým Dánům nebude líbit. Uvidíme, zda dojde ke spolupráci mezi rodiči a zda jim lze tento úkol svěřit, nebo zda jsou přece jen součástí problému.
Problém nadměrného používání sociálních médií mezi mladými lidmi není v Dánsku ojedinělý. V celosvětovém měřítku dochází k nárůstu množství času, který děti tráví online, což vyvolává obavy o dopad na jejich duševní zdraví a celkovou pohodu. Podle studie Michiganské univerzity může nadměrné používání sociálních médií souviset s problémy, jako jsou úzkost, deprese a nízké sebevědomí dospívajících.
Dánsko není ve své snaze regulovat přístup dětí k sociálním sítím osamocené. Například Austrálie zavedla přísná pravidla na ochranu dětí na internetu a Evropská unie diskutuje o podobných předpisech na ochranu soukromí a bezpečnosti dětí. Nová dánská legislativa by mohla sloužit jako vzor pro další evropské země, které se snaží tento rostoucí problém řešit.
Kromě toho by tento krok Dánska mohl mít významné důsledky pro společnosti působící v oblasti sociálních médií. Tyto platformy mohou být nuceny změnit své zásady a design tak, aby byly v souladu s novými předpisy, což by mohlo zahrnovat zavedení přísnějších kontrol věku a odstranění funkcí, které podporují návykové užívání.
Úspěch těchto opatření bude nakonec záviset na spolupráci mezi vládou, platformami sociálních sítí, rodiči a samotnými mladými lidmi. Pro dosažení rovnováhy mezi výhodami digitálního připojení a blahobytem mladých lidí bude zásadní vzdělávání v oblasti odpovědného používání technologií a podpora zdravých alternativních aktivit.