Mikroplasty pronikly až do lidské sítnice, jak ukázala nová studie, která poprvé potvrdila jejich přítomnost v této citlivé části oka. Zatímco hrozba plastového znečištění roste, věda nabízí i řešení – od jedlých potravinových obalů po pokročilé biotechnologie, jako jsou mozkové organoidy.
Znečištění plastem překročilo novou hranici, která byla dříve považována za bezpečnou: vnitřek lidského oka. Nedávná studie poprvé potvrdila přítomnost mikroplastů v sítnici oka, což je alarmující zjištění, které ukazuje, do jaké míry tyto znečišťující látky pronikly do našeho těla. Tento objev vyvolává vážné otázky ohledně dlouhodobých důsledků pro zrak a celkové zdraví.
Analýza dvanácti posmrtně odebraných lidských očí totiž nenechává nikoho na pochybách: všechny vzorky obsahovaly plastové částice. Tento objev ukazuje, že znečištění se dostalo do nečekaných zákoutí těla, překonalo biologické bariéry a z toho, co bylo kdysi ekologickou krizí, se stal velký problém veřejného zdraví.
Přítomnost mikroplastů v lidském těle není zcela novým jevem. Již dřívější studie zjistily tyto částice v orgánech, jako jsou plíce, játra a ledviny. Sítnice je však obzvláště citlivou částí těla a její kontaminace by mohla mít významné důsledky pro zdraví očí. Mikroplasty mohou způsobovat záněty a oxidační stres, což by mohlo přispívat ke vzniku očních onemocnění, jako je věkem podmíněná makulární degenerace nebo glaukom.
Jak se mikroplasty dostanou do sítnice, není zatím jasné, ale spekuluje se, že by se do těla mohly dostat vdechnutím nebo požitím a poté se krevním řečištěm dostat do očí. Rostoucí obavy z mikroplastů vedly vědce ke zkoumání nejen jejich vlivu na lidské zdraví, ale také na vodní a suchozemské ekosystémy, kde se tyto znečišťující látky hromadí a ovlivňují volně žijící živočichy.
Stejná věda, která tyto hrozby odhaluje, však neúnavně pracuje i na hledání řešení dalších závažných problémů. V této oblasti vyvinul tým vědců přírodní jedlý povlak vyrobený ze škrobu „vlčího ovoce“, který prodlužuje čerstvost potravin. Jak uvádí server SciTechDaily, tato sloučenina nabízí slibnou cestu ke snížení plýtvání potravinami, neboť se ukázalo, že je účinná při uchovávání mrkve po dobu čtrnácti dnů při pokojové teplotě.
Věda, která řeší velké výzvy dneška
Lidská vynalézavost se při řešení bezprostředních problémů často inspiruje také samotnou přírodou. Jasným příkladem je návrh rukavice, která napodobuje pavoučí schopnost spřádat sítě a je schopna vystřelovat polymerová vlákna, aby vytvořila okamžitý obvaz na rány. Toto přenosné zařízení by mohlo být klíčovým nástrojem pro záchranáře v tak odlišných situacích, jako je nemocnice, bojiště nebo elitní sportovní soutěž.
V neposlední řadě výzkum přesahuje rámec přímých aplikací na hranici poznání. Laboratorní vytvoření „mini mozků“ nebo mozkových organoidů je v tomto ohledu milníkem. Tyto struktury nejsou inertní, ale vykazují elektrickou aktivitu podobnou aktivitě skutečné mozkové tkáně, což otevírá novou éru studia neurověd a potenciálně nabízí přímější a etičtější alternativu k testování na zvířatech.
Tyto mini mozky vyvinuté z kmenových buněk umožňují vědcům studovat složitá neurologická onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba, v kontrolovaném prostředí. Představují také příležitost testovat nové léky a terapie etičtějším a přesnějším způsobem a vyhnout se tak nutnosti testování na zvířatech.
Věda se tak nachází ve zlomovém bodě, kdy čelí bezprecedentním globálním výzvám a zároveň zkoumá inovativní řešení. Zjištění mikroplastů v lidské sítnici je naléhavou výzvou k akci, která má řešit znečištění plastem, zatímco pokroky v biotechnologiích a materiálech nabízejí záblesk naděje na udržitelnější a zdravější budoucnost.