Vědci z Ohio State University ukázali, že běžné houby, jako je shiitake, dokážou uchovávat i zpracovávat digitální data. Díky tomu mohou vzniknout ekologické počítače nové generace, které nepotřebují vzácné kovy ani vysokou spotřebu energie – a přesto napodobují funkce neuronů.
Ohio State University stojí za experimentem, který chce prolomit nové hranice v oblasti organických počítačů. Jejich výzkum ukázal, že běžné houby (např. shiitake) jsou schopné ukládat a zpracovávat digitální informace. Tím nejen rozšiřují oblast výzkumu s velkým potenciálem, ale také otevírají cestu k možnosti ekologičtějších počítačů.
Podle výzkumu slouží houbové tkáně hub jako organický základ pro „memristory“, řadu zařízení, která si pamatují elektrickou aktivitu, a jsou proto nezbytná pro vytvoření elektronické paměti. Ačkoli tedy tolik technických detailů zní složitě, lze je shrnout jednoduše: díky strukturám zvaným mycelia (podhoubí) mohou houby vést a uchovávat elektrické signály bez nutnosti použití kovových materiálů, a tedy bez vzniku velkých energetických nákladů.
Experimenty ukázaly, že houbové obvody jsou schopny měnit svůj elektrický stav až 5 850krát za sekundu, navíc mají schopnost uchovat 90 % signálu jako dočasnou paměť. Propojením několika hub získali vědci sítě, které napodobují činnost neuronů, což je forma biologicky inspirovaného výpočtu.
Researchers turn mushrooms into living memory chips for sustainable computing
— TechSpot (@TechSpot) October 27, 2025
– Your future computer might come from a forest, not a factoryhttps://t.co/dkMbWqPh6b pic.twitter.com/6eBBKPJHbb
Na rozdíl od některých nejvýznamnějších vynálezů v technologickém odvětví nevyžadují houby vzácné zeminy ani znečišťující průmyslové procesy, protože jsou biologicky odbouratelné a energeticky udržitelné. John LaRocco například poukázal na to, že tyto materiály mohou dokonce udržovat „paměť“ bez stálého přísunu energie, což je zásadní aspekt při snižování energetické náročnosti počítačových systémů.
Jsou houby budoucností počítačů?
Studie tak kombinuje biologickou kultivaci s principy elektronického designu, což představuje klíčový krok směrem k oborům, jako je bioelektronika a udržitelná výpočetní technika. Mezi hlavní výzvy patří záměr miniaturizovat komponenty a zároveň standardizovat elektrické vlastnosti, aby mohly konkurovat křemíkovým čipům.
Pokud se podíváme na budoucí aplikace, počítače postavené pomocí hub by mohly mít vliv na letecké senzory, ale také na nositelná zařízení nebo biologické výpočetní systémy. Díky přirozené propojenosti myceliálních sítí se mohou stát skvělou alternativou k tradičním počítačům, ale s největší pravděpodobností jim nikdy nebudou schopny plně konkurovat.
Houby mají navíc vrozenou schopnost přizpůsobovat se svému prostředí, což by mohlo umožnit vytvoření počítačových systémů, které se samy opravují nebo se vyvíjejí v čase. To by mohlo být převratné v oblasti umělé inteligence, kde jsou přizpůsobivost a neustálé učení klíčové. Možnost integrace těchto schopností do elektronických zařízení by mohla vést k významnému pokroku ve způsobu, jakým komunikujeme s technologií.
Na druhou stranu má využití hub v počítačích nejen technologické, ale také ekologické důsledky. Snížením závislosti na neobnovitelných materiálech a omezením dopadu výroby hardwaru na životní prostředí by výpočetní technika založená na houbách mohla významně přispět ke globální udržitelnosti. Tento přístup by se mohl stát klíčovým hráčem v boji proti změně klimatu, protože nabízí ekologičtější alternativu k současným technologiím.
Ačkoli je houbová výpočetní technika stále v počátečním stádiu, potenciál, který nabízí, je obrovský. S dalším výzkumem a vývojem bychom mohli být na pokraji revoluce ve způsobu, jakým pojímáme a používáme technologie. Integrace biologie a elektroniky slibuje nejen pokrok v efektivitě a udržitelnosti, ale také otevírá dveře novým formám interakce mezi lidmi a stroji.