Vědcům se poprvé podařilo vytvořit lidská vajíčka z kožních buněk pomocí techniky jaderného přenosu. Tento přelomový objev může znamenat zásadní zlom v léčbě neplodnosti a nabídnout naději těm, kteří nemohou mít děti kvůli absenci funkčních pohlavních buněk.
Neplodnost postihuje miliony lidí na celém světě a často je způsobena absencí funkčních pohlavních buněk. U žen je pokles kvality a množství oocytů související s věkem považován za hlavní faktor přispívající k neplodnosti, zejména po 35. roce věku. Tento problém je umocněn skutečností, že ženy se rodí s omezeným počtem oocytů, jejichž množství a kvalita se časem snižují.
Nyní se týmu vědců vedenému biologem Shoukhratem Mitalipovem podařilo vytvořit oplodnitelná lidská vajíčka z kožních buněk, což otevírá dveře k početí dětí lidem postiženým neplodností v důsledku absence funkčních gamet. Tento průlom by mohl znamenat revoluci v léčbě neplodnosti a nabídnout životaschopnou alternativu pro lidi, kteří si sami nedokážou vytvořit funkční vajíčka nebo spermie.
Unikátní metoda reprodukce
Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications experiment zahrnoval extrakci jader somatických buněk z kůže a jejich vložení do dárcovských oocytů bez jader. Tento systém, známý jako přenos jader somatických buněk (SCNT), spočívá v odebrání jádra z jedné z pacientových vlastních somatických buněk (např. kožních buněk) a jeho transplantaci do dárcovského vajíčka s odstraněným jádrem. Tato technika již byla použita při klonování zvířat, například slavné ovce Dolly, a nyní se zkoumá její potenciál v lidské reprodukční medicíně.
Scientists Create Human Embryos from Skin DNA for the First Time
— Instablog9ja (@instablog9ja) October 1, 2025
For the first time, US scientists have successfully created early-stage human embryos using DNA extracted from skin cells and fertilized with sperm. The breakthrough offers hope for overcoming infertility caused by… pic.twitter.com/rFflUTyeeJ
Tato reprodukční technika se potýká s velkým problémem: gamety (vajíčka a spermie) mají poloviční počet chromozomů oproti obvyklému počtu (jedna sada 23), zatímco buňky vzniklé přenosem jader somatických buněk obsahují dvě sady lidských chromozomů (46), což by způsobilo, že následné zygoty by měly sadu chromozomů navíc. Tento chromozomální problém je kritický, protože nesprávný počet chromozomů může vést k závažným genetickým abnormalitám.
Aby tento problém vyřešili, provedli vědci proces zvaný „mitomeióza“, který napodobuje přirozené buněčné dělení a jehož výsledkem je vyřazení jedné sady chromozomů, přičemž zůstane funkční gameta. Mitomeióza je inovativní proces, který kombinuje aspekty mitózy a meiózy, aby se dosáhlo potřebné redukce chromozomů. Při tomto procesu vzniklo 82 funkčních oocytů, které byly oplodněny spermiemi v laboratoři.
Šestý den po oplodnění se 9 % oplodněných oocytů úspěšně vyvinulo do stadia blastocysty. Žádná blastocysta však nebyla kultivována déle než do tohoto okamžiku, který se shoduje s dobou, kdy by byla normálně přenesena do dělohy při oplodnění in vitro. Tato hranice je stanovena tak, aby byla v souladu s etickými a právními předpisy upravujícími výzkum lidských embryí.
Tradiční etické problémy
Tento průlom vyvolává důležité etické a vědecké otázky. Na jedné straně nabízí novou naději lidem, kteří si přejí mít děti, ale potýkají se s problémy s neplodností. Na druhé straně vyvolává otázky týkající se genetické manipulace a možnosti vytváření lidských embryí v laboratoři. Vědci zdůrazňují, že je třeba pokračovat v etické diskusi a přísné regulaci, aby se zajistilo, že tyto pokroky budou využívány zodpovědně.
Výzkum v této oblasti by navíc mohl mít důsledky i mimo oblast neplodnosti. Mohl by otevřít nové cesty pro studium genetických onemocnění a vývoj regenerativních terapií, protože z přeprogramovaných somatických buněk by se potenciálně mohly stát jiné typy buněk potřebné k léčbě různých zdravotních stavů.