Podle odhadů amerických médií se každoročně v USA uchází o tzv. aktivní azyl přibližně 132 000 lidí. Od tohoto úterý mohou být všichni tito žadatelé přímo předáni k imigračnímu soudu, aniž by předtím absolvovali pohovor s úředníkem, který dosud představoval zásadní fázi řízení.
Nové nařízení, prosazené administrativou Donalda Trumpa a zveřejněné v pondělí ve Federálním věstníku, představuje další ránu pro legální cesty k ochraně migrantů.
Bezprecedentní změna pravidel
Dosud mohla každá osoba nacházející se na území Spojených států požádat o azyl do jednoho roku od svého příjezdu, a to bez ohledu na to, jakým způsobem do země vstoupila. Součástí řízení byla schůzka na Úřadu pro občanství a imigraci (USCIS), kde úředník posuzoval, zda má žadatel oprávněné obavy z návratu do své země původu. Tento úředník mohl žádost schválit, zamítnout nebo předat spis soudu.
Nové nařízení tento mezikrok ruší. Podle oficiálního dokumentu Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) upravuje své předpisy tak, aby USCIS mohlo předávat určité žádosti o aktivní azyl Úřadu pro přezkum imigračních případů (EOIR), který spadá pod Ministerstvo spravedlnosti, aniž by bylo nutné provádět jakýkoli pohovor.
DHS rovněž ruší požadavek, aby dopis sdělující důvody postoupení případu azylu obsahoval posouzení věrohodnosti cizince.
Kromě toho normativní text ruší povinnost, aby dopis o postoupení případu obsahoval posouzení věrohodnosti žadatele. V praxi to znamená, že spis se může dostat k imigračnímu soudci a státnímu zástupci Imigrační a celní služby (ICE), aniž by předtím došlo k posouzení výpovědi migranta.
Oficiální argument: zrychlení přetíženého systému
Vláda toto opatření odůvodňuje nutností odblokovat systém, v němž se nahromadilo přibližně jeden a půl milionu nevyřízených žádostí. Prostřednictvím svého účtu na sociální síti X Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) uvedlo, že „USCIS odstraňuje zpoždění v našem azylovém řízení, aby mohlo efektivněji vyřizovat žádosti cizinců bez dokladů a plnit migrační program prezidenta Trumpa“.
Joseph Edlow, ředitel USCIS, tento argument podpořil v oficiálním prohlášení, v němž uvedl: „Azylový systém byl příliš dlouho zneužíván k oddalování řízení a k získání pracovního povolení, místo aby byl využíván pro legitimní žádosti o ochranu.“
Imigrační právníci varují před závažnými důsledky
Odborníci na imigrační právo tento výklad rozhodně odmítají. Právník Hasim Vásquez kritizuje, že se „snaží změnit a omezit náležitý proces pro osobu, která má nárok a která může legálně získat azyl prostřednictvím úředníka USCIS“. V podstatě se to, co dříve bylo administrativním úkonem před úředníkem, nyní mění na soudní řízení, v němž se migrant musí bránit proti možnému příkazu k vyhoštění.
Jak Vásquez uvedl pro televizní stanici Univisión: „USCIS ruší proces aktivního udělování azylu na základě výkonné moci. To bude nepochybně napadeno u soudů. Není to správný způsob, jak to dělat.“
Televizní stanice se sídlem v Miami oslovila několik odborníků na tuto problematiku, kteří se shodují v tom, že pravidla se změnila ze dne na den. Advokát Ezequiel Hernández lituje této náhlé změny postupu, dle něj žadatelé „[přecházejí] z administrativního řízení do řízení o vyhoštění“.
Právníci také varují, že náklady pro dotčené osoby prudce stoupají, neboť od nynějška jsou nuceni zajistit si právní zastoupení před soudem. Willy Allen to shrnul takto: „Jedná se o opatření, které odsuzuje více žadatelů o azyl k soudním řízením, v nichž budou čelit soudcům, kteří rozhodují o urychleném vyhoštění. Je to velmi špatná zpráva pro osoby, které se nacházejí v procesu udělení azylu.“
Podle odhadů amerického tisku podává každý rok žádost o azyl přibližně 132 000 lidí.
Systematický útok na právo na azyl
Toto nové nařízení je součástí řady omezení, která Bílý dům zavádí od začátku současného legislativního období. Hned po nástupu k moci Trump pozastavil přijímání žádostí o azyl s odvoláním na údajnou „invazi“ přicházející z mexické hranice. Federální soud však tento zákaz v dubnu zrušil s poukazem na to, že imigrační legislativa zaručuje lidem právo požádat o azyl na hranicích a že prezident nemá pravomoc toto právo omezit.
Od této soudní porážky se administrativa rozhodla pro alternativní způsoby, jak omezit přístup k azylu. Také v dubnu bylo schváleno ustanovení, které zavazuje konzulární úředníky ptát se všech žadatelů o neimigrační víza, zda se obávají návratu do své země. Pokud dotazovaný odpoví kladně, vízum mu bude zamítnuto a bude mu uzavřena cesta k legálnímu vstupu do USA. Pokud odpoví záporně, navždy ztratí možnost požádat o azyl po příjezdu na území Spojených států, jelikož by tím předem prohlásil, že se nebojí.
Jeremy Konyndyk, předseda organizace Refugees International, tuto strategii jasně popsal: „Snaží se systematicky zničit jakékoli prostředky, pomocí nichž by pronásledovaná osoba mohla hledat ochranu a bezpečí ve Spojených státech.“
Tuto analýzu potvrzují i čísla. Analýza zveřejněná institutem Cato v dubnu zjistila, že měsíční počet žádostí o azyl na hranicích se propadl z téměř 40 000 v prosinci 2024 na pouhých 26 v únoru 2025, což představuje pokles o 99 %. Počet udělených tzv. zelených karet, dokladů opravňujících k trvalému pobytu v USA, se za poslední rok snížil o 99,8 %, zatímco počet žádostí o sloučení rodiny poklesl o 20 %.