Představovali jste si někdy, že byste slyšeli melodii, která by se šířila napříč rozlehlým vesmírem? V pozoruhodnou květnovou sobotu se to podařilo sondě Voyager 1, která zachytila signál z ohromující vzdálenosti 25 miliard kilometrů od Země. Vědci se původně domnívali, že jde o rutinní operační příkaz nebo snad historickou novinku, ale s údivem zjistili, že signál je ve skutečnosti píseň.
Abychom pochopili význam tohoto hudebního poselství, je nezbytné ponořit se do historie sondy Voyager 1. Tato průkopnická sonda, kterou NASA vypustila v roce 1977, byla určena k průzkumu vnějších planet naší Sluneční soustavy i mimo ni. Dosáhla průlomového úspěchu, když provedla průlety kolem Jupiteru a Saturnu a poté proletěla heliosférou – oblastí ovládanou slunečním větrem a magnetickým polem našeho Slunce – do mezihvězdného prostoru.
We're watching @_vienna_info_'s "Waltz into Space" beaming "the Blue Danube" towards Voyager 1 but according to the @esa tracking website the Cebreros antenna has been tracking the "MNT" spacecraft. Have we been bamboozled? People PAID for those notes to be transmitted to Voyager pic.twitter.com/WC9QXuh3n8
— Pepijn 🐥 (@pepijndevos) May 31, 2025
Související článek
Dnes je Voyager 1 od Země vzdálen neuvěřitelných 24,8 miliardy kilometrů, což je více než 166krát větší vzdálenost než mezi naší planetou a Sluncem. Je tak nejvzdálenějším objektem vyrobeným člověkem od Země. Komunikace na tak obrovské vzdálenosti je nesmírně náročná. Například rádiové signály ze Země k sondě dorazí přibližně za 23 hodin. Navzdory svému stáří a omezeným systémům, včetně skromné 3,7metrové antény, Voyager 1 stále věrně vysílá a přijímá signály, což dokazuje jeho trvalou odolnost a technologickou zdatnost.
Píseň, která urazila 25 miliard kilometrů
Jakou roli v této mezihvězdné hudební události sehrála Evropská kosmická agentura (ESA)? U příležitosti 50. výročí svého založení 1. června a na počest 200. výročí narození skladatele Johanna Strausse II. uspořádala ESA jedinečnou poctu. Přímo do vesmíru odvysílala živé vystoupení Vídeňského symfonického orchestru, jehož příjemcem byla sonda Voyager 1 (po svém návratu do služby po téměř dvaceti letech nečinnosti).
Vybranou skladbou byl ikonický valčík Modrý Dunaj (An der schönen blauen Donau), který Strauss složil v roce 1866. Tato skladba je proslulá svým spojením s vesmírem, neboť se objevila ve filmu Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea. Nebeská tematika valčíku byla vhodnou volbou pro tuto kosmickou poctu.
Vesmírné poselství
Mnozí se zamýšleli nad důvody této mimořádné pocty. Vždyť hudba se do vesmíru nevysílá každý den. Tvůrci projektu vtipně naznačili, že hudba by mohla mimozemské bytosti povzbudit k tanci. Vysvětlili to:
„Krása této mise spočívá v bezbřehé představivosti a optimismu. Hudba je univerzální jazyk – překračuje hranice, druhy a dokonce i galaxie. Pokud tam venku existují formy života, možná vycítí radost, eleganci a rytmus samotného lidstva a možná odpoví vlastním tancem.“
Kromě rozmarného záměru tento hudební přenos podtrhuje trvalý odkaz sondy Voyager 1. Přestože je sonda stará téměř 50 let, stále inspiruje a uchvacuje lidi na celém světě. Její schopnost spojit nás s vesmírem, a to i prostřednictvím hudby, je důkazem lidské vynalézavosti a neutuchajícího ducha průzkumu (zejména po jejím nečekaném „probuzení“ po letech nečinnosti).
V době, kdy pokračujeme ve zkoumání vesmíru, zůstává Voyager 1 symbolem naší snahy o poznání a spojení s neznámem. Kdo ví, jaká další překvapení na nás v rozlehlém vesmíru čekají?