Pozice ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude na summitu NATO horší než loni. V popředí budou jiná závažná témata a téma Ukrajiny je nyní výbušnější než dříve.
The Telegraph přinesl sloupek komentátora Owena Matthewse, který shrnuje, co se pravděpodobně bude v Ankaře dít. Lídři členských zemí budou čelit třem zásadním problémům, které rozhodně nejsou malé a mohou způsobit i mnohá mezinárodní nedorozumění. Očekává se napjatá atmosféra.
Problém první: Donald Trump stahuje vojáky i pomoc Evropě
Jak bylo naznačováno velmi důrazně v minulých měsících, Trumpova administrativa hodlá stahovat vojska z evropského území a zásadně snížit vojenské investice do členských zemí. Původně připravený plán na stažení vojsk byl nakonec příliš drastický a poradci Bílého domu ho nedoporučili na summitu prezentovat.
Problém druhý: Rozkol uvnitř aliance ohledně financování Ukrajiny
Prezident Zelenskyj ještě v minulém roce žádal o zbraně, nyní však cílem jeho žádostí je financování zbrojení, které si již Ukrajina je schopna zajistit sama. Nové typy dronů a dobře vybudovaný zbrojní průmysl udělal z ukrajinské armády nejsilnější armádu v Evropě i bez drahých německých tanků a amerických tryskářů, píše komentátor. Chybí však peníze, ty jsou ale v NATO nedostatkové a mírní se také nadšení nejbližších spojenců Kyjeva.
Polský premiér Donald Tusk dal polským zástupcům před summitem jasné instrukce. Tusk uvedl, že nařídil svým ministrům obrany a zahraničí, aby „byli opatrní s jakýmikoli prohlášeními o další finanční podpoře Polska“ Ukrajině a místo toho se zaměřili na financování vlastních vojenských výdajů Varšavy. Polsko se také rozhodlo sešrotovat své zbývající stíhačky MiG-29, místo aby je darovalo Ukrajině. Analytici tvrdí, že toto zhoršení vztahů s Polskem je důsledkem Zelenského vyznamenání partyzánů, kteří páchali v druhé světové válce v Polsku genocidu.
Proti dalšímu financování se staví další země. Slovenský premiér Robert Fico odmítl platit další vojenské výdaje Ukrajiny. Český premiér Andrej Babiš vyloučil půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard EUR a zakázal vývoz lehkých českých letadel do Kyjeva. Maďarský premiér Petér Magyar také odmítl podporovat další vyzbrojování. Také Donald Trump zastavil již loni veškeré financování konfliktu.
Problém třetí: Ruské provokace
A třetím problémem je přímá hrozba ze strany samotného Ruska, které údajně plánuje „provokaci“ proti Polsku či jiné členské zemi NATO. Nemusí jít o přímý útok, ale o hybridní nebo kybernetický útok, nebo eskalování menších konfliktů u hranic s členskými státy. Rusko by mohlo zkusit otestovat jednotu NATO přímo v nejcitlivější chvíli. Včera navíc poprvé Rusko znovu označilo svou „třídenní operaci“ oficiálně za „válku“, čili přitvrdilo ve své rétorice.
Zelenskyj a Trump se setkají
Přestože se letos neplánuje veřejné vystoupení Volodymyra Zelenského přímo na summitu, prezident Donald Trump se s ním setká v rámci svého programu. Trump dorazí na summit v úterý 7. července a jeho první setkání bude s hostitelem summitu, tureckým prezidentem Tayyipem Erdoganem. Se Zelenským by se měl potkat o den později, ve středu 8. července, přičemž tématem schůzky by měly být možnosti, jak válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit.