Čína stojí v čele nejambicióznější robotické revoluce současnosti. Pokud sázka této asijské země skončí úspěchem, ovlivní to pracovní místa až 123 milionů lidí, protože 70 % výrobního průmyslu v zemi bude přímo souviset s humanoidními roboty, které se snaží implementovat do různých odvětví. Čína však nehodlá prosazovat robotiku pouze na planetě, ale i mimo ni.
V podstatě jeden z hlavních důvodů, proč pracuje na zvýšení výroby humanoidních robotů, souvisí s vesmírem. Ačkoli Čína hledí i na dno oceánů, asijský region má své cíle upřené i do vesmíru. Po vypuštění první družice určené k zajištění pokrytí 6G se tak čínští výzkumníci rozhodli, že nastal čas sestavit superpočítač ve vesmíru, což je úkol stejně ambiciózní jako poutavý.
Budoucnost Číny leží mimo Zemi
Jak uvádí The Verge, Čína se bude snažit konkurovat nejvýkonnějším superpočítačům v oboru nápadem, který se podaří napodobit jen málokomu: superpočítačem ve vesmíru. Za tímto účelem již vypustila prvních 12 satelitů v síti 2 800 orbitálních superpočítačů poháněných umělou inteligencí, což je nápad podobný lunárnímu datovému centru, které chtějí prosazovat Spojené státy. Každá družice tak bude mít model AI o 8 miliardách parametrů, což je aspekt, k němuž je třeba připočítat výpočetní výkon 744 teraoperací za sekundu (TOPS). Přímým důsledkem toho je, že 12 družic dosahuje 5 petaoperací za sekundu (POPS), ale konečným cílem je dosáhnout 1 000 POPS pro celou konstelaci.
Související článek
Ke vzájemné komunikaci budou družice využívat lasery o rychlosti až 100 Gb/s. Kromě toho sdílejí společné úložiště o velikosti 30 terabajtů, což je úložiště, které by mohlo být příliš malé, ale slouží jako zajímavá reference pro studium možností tohoto experimentu. Kromě toho disponuje také vědeckými přístroji, neboť bude využívat rentgenový polarizační detektor schopný zachytit krátké kosmické jevy, jako jsou gama záblesky.
Jak je uvedeno v původní publikaci, tato konstelace je součástí programu „Star Compute“ společnosti ADA Space. Díky pokrokům společnosti jsou družice schopny generovat digitální 3D data, která jsou následně užitečná pro oblasti, jako je záchranářství, turistika a videohry. Nicméně zatímco orbitální datová centra využívají sluneční energii a odvádějí teplo do vesmíru, což obojí snižuje spotřebu energie i uhlíkovou stopu, tento nápad bude nutit Čínu řešit dva problémy: na jedné straně posílání satelitních dat na pozemní základny a na druhé straně překážky USA, které brání čínskému pokroku v oblasti umělé inteligence.
Asiaté staví most
Jak poznamenal deník Reuters, Čína se snaží, aby USA oslabily svou legislativu týkající se pokročilých čipů umělé inteligence. Po dosažení dohody, která vedla ke snížení cel, chtějí Asiaté učinit další krok tím, že Američany vyzvou, aby „okamžitě napravili své diskriminační kroky“ po varování před používáním pokročilých čínských čipů. Chtějí přitom zvrátit americká omezení týkající se čipů, jako jsou čipy Huawei Ascend AI, které se používají v aplikacích umělé inteligence.
Jak vyplývá z původního článku, Čína považuje kroky USA za podkopávání konsensu dosaženého na ženevských jednáních a uvedla, že přijme „tvrdá opatření“, pokud budou i nadále poškozovat její zájmy. Američané zase vydali příručku pro společnosti, v níž zdůrazňují riziko porušení kontroly vývozu v případě použití čipů z Číny. Ať tak či onak, asijská strana je přesvědčena, že Američané zneužívají kontroly vývozu k uvalení dalších omezení.
Po analýze situace čínská vláda kritizovala americkou logiku: „Podrážením nohou ostatním rychleji neuběhnete“. Následně varovala, že taková politika může v dlouhodobém horizontu poškodit konkurenceschopnost amerického průmyslu, neboť zpomalení konkurentů způsobí stagnaci odvětví. Po dosažení dohody a naléhání na místní společnosti, aby vyráběly ve Spojených státech, se tak Američané po technologickém střetu zájmů opět dostávají do konfliktu s Čínou.
Čínský vesmírný závod se navíc neomezuje pouze na superpočítače na oběžné dráze. Čína také investuje do své vesmírné stanice Tiangong, která má konkurovat Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Díky plánům na rozšíření a technologická vylepšení by se Tiangong mohl stát klíčovým výzkumným centrem ve vesmíru. To podtrhuje odhodlání Číny nejen konkurovat, ale stát se vůdčí silou ve vesmírné aréně, což by mohlo nově definovat mocenskou dynamiku globálního výzkumu vesmíru.