Evropská jednota může být pro Ukrajinu důležitější než další vývoj americké podpory. V nedávném prohlášení to uvedl Mujtaba Rahman, ředitel pro Evropu v poradenské společnosti Eurasia Group. Ten řekl, že by případné vítězství Marine Le Penové v příštích francouzských prezidentských volbách mohlo výrazně oslabit evropskou pomoc Kyjevu. Ukrajina by za určitých podmínek dokonce mohla být pod tlakem přijmout mírovou dohodu podle podmínek Moskvy.
Rahman své varování zveřejnil v komentáři pro britský deník The Guardian. Za zásadní problém nepovažuje pouze otázku, kdo bude Evropu zastupovat při jednáních s Ruskem, ale především schopnost evropských zemí udržet dlouhodobou finanční a politickou podporu Ukrajiny.
Případná změna vlády ve Francii by mohla ovlivnit nejen bilaterální pomoc, ale také společné financování na úrovni celé Evropské unie. Pokud se k tomu přičtou omezení americké vojenské a zpravodajské podpory a další ruská eskalace, ocitla by se Ukrajina podle Rahmana ve velkých problémech
Jak by vítězství Le Penové ohrozilo evropskou pomoc Ukrajině?
Podle Rahmana by případná prezidentka Marine Le Penová mohla zastavit francouzskou pomoc Ukrajině a zároveň blokovat zvýšení francouzského příspěvku do rozpočtu EU. To by ohrozilo také plánované unijní financování Kyjeva po roce 2028. Le Penová podle dostupných informací hrozí vetováním příštího sedmiletého rozpočtu EU, jehož součástí má být i 100 miliard eur určených pro Ukrajinu.
Související článek
Oslabení francouzské podpory by podle experta mohlo povzbudit také další evropské vlády, které nepovažují Ukrajinu za svou hlavní zahraničněpolitickou prioritu. Jmenovitě zmiňuje Itálii, Španělsko, Řecko, Rakousko, Maďarsko a Slovensko. Pokud by se jejich pomoc omezila, větší část finančního a vojenského břemene by zůstala na menší skupině států severní a západní Evropy.
Dalším ohroženým pilířem evropské podpory by mohly být sankce proti Rusku a perspektiva ukrajinského členství v Evropské unii. Rahman připomíná, že řada klíčových rozhodnutí EU vyžaduje jednomyslnost, takže případné francouzské veto by mohlo zablokovat další rozšiřování sankcí i jejich prodloužení.
Ukrajina by mohla být nucena přijmout podmínky Moskvy
Evropa podle Rahmana dost možná nebude schopna nahradit výpadek americké podpory. Kyjev by pak podle jeho analýzy mohl být donucen přistoupit na dohodu podle ruských představ. Moskva by tedy získala mezinárodní uznání anexe okupovaných částí Doněcké a Luhanské oblasti, případně také Záporožské a Chersonské oblasti.
Součástí dohody by podle experta mohly být také zákaz vstupu Ukrajiny do NATO nebo omezení velikosti její armády. Taková dohoda by podle Rahmana znamenala také vážnou humanitární a politickou krizi. Obyvatelé území, která by zůstala pod ruskou okupací, by podle jeho odhadu čelili riziku hromadného zatýkání, nucených zmizení a mučení.
Autor však zdůrazňuje, že nejde o nevyhnutelný vývoj. K naplnění nejhoršího scénáře by podle něj muselo současně dojít k úplnému zastavení americké vojenské a zpravodajské podpory, vyčerpání evropského financování bez náhradního řešení a zesílení ruské ofenzivy podpořené novou mobilizací.
Jednotlivé okolnosti jsou možné, jejich souběh je ale momentálně považován za nepravděpodobný. Přesto odborníci varují, že právě evropská nejednota by mohla Putinovi umožnit dosáhnout politických cílů, kterých se mu nepodařilo dosáhnout na bojišti.
Vítězství Marine Le Penové v prezidentských volbách ve Francii v roce 2027 je podle současných průzkumů reálnou možností. Lídryně krajní pravice se dlouhodobě drží na prvním místě předvolebních preferencí. Podle průzkumného průměru z listopadu 2026 dosahuje v prvním kole podpory přibližně 36 % voličů.