Moskva: Zatímco Bělorusko souhlasilo s propuštěním uvězněných opozičních aktivistů výměnou za ekonomické ústupky od USA, Rusko kategoricky odmítá jakoukoli podobnou dohodu. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov ve středu odmítl návrh předložený zvláštním vyslancem Bílého domu Johnem Colem, jehož cílem bylo dosáhnout propuštění ruských politických vězňů výměnou za částečné zmírnění sankcí uvalených na Moskvu.
„Tato otázka nebyla projednána a nemůže být projednána, protože kategoricky popíráme existenci jakýchkoli politických vězňů a považujeme tento přístup za naprosto nevhodný,“ prohlásil Peskov při svém pravidelném telefonickém briefingu pro novináře.
Běloruský precedens, který Moskva nechce napodobovat
Americká iniciativa nevznikla jen tak. Od prosince loňského roku přinesla Coleova jednání s minskými úřady konkrétní výsledky: na svobodu bylo propuštěno téměř 170 osob, mezi nimiž byli i významní představitelé běloruské opozice. Na oplátku Washington zrušil sankce, které bránily vývozu běloruského draslíku, minerálu nezbytného pro výrobu zemědělských hnojiv.
Podle informací amerického deníku The Atlantic údajně prezident Donald Trump dal souhlas s Coleovým návrhem na uplatnění podobného postupu vůči Rusku, tedy za částečné zmírnění sankcí výměnou za propuštění osob zadržovaných z politických důvodů.
Zástupce Kremlu uvedl, že „pokud jde o různé výměny vězňů, které se dosud uskutečnily, naše úřady udržují pravidelné kontakty“.
Peskov však chtěl upřesnit, že komunikační kanály mezi Moskvou a Washingtonem ohledně výměn vězňů zůstávají otevřené. Podle jeho slov ruské úřady „udržují pravidelné kontakty“ s americkou stranou ohledně dosud uskutečněných výměn, což Kreml jasně odlišuje od návrhu na propuštění těch, které považuje za běžné vězně, nikoli za politické vězně.
Běloruský draslík, klíčový faktor v geopolitické rovnici
Dohoda mezi Washingtonem a Minskem má jasný ekonomický podtext. Zdroje běloruské opozice v exilu vysvětlily agentuře EFE, že Spojené státy měly zvláštní zájem o běloruský draslík v kontextu své obchodní války s Kanadou, která byla dosud jejich hlavním dodavatelem hnojiv.
Než Spojené státy i Evropská unie v roce 2021 uvalily sankce kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu ze strany režimu Alexandra Lukašenka, ovládalo Bělorusko přibližně 20 % světového vývozu chloridu draselného. V polovině září Lukašenko oznámil, že odeslal první zásilky tohoto minerálu na území Spojených států a využil této příležitosti k požadování vrácení běloruských bankovních aktiv, která zůstávají v USA zmrazena.