Válka v Íránu a uzavření Hormuzského průlivu vyhnaly na jaře cenu ropy až na 126 dolarů za barel. Cenový šok se okamžitě přelil do evropského průmyslu – rafinované produkty zdražily o třetinu, chemikálie o desetinu.
Prudký nárůst cen ropy na přelomu února a března 2026 zasáhl evropské výrobce napříč odvětvími. Zatímco spotřebitelé pocítili zdražení jen u pohonných hmot, průmyslové ceny vyletěly nahoru v celé řadě sektorů.
Cenový šok úzce souvisel s blokádou Hormuzského průlivu, kterým protéká přibližně pětina světových dodávek ropy. Válečný konflikt v Íránu a panika na trzích vyhnaly cenu severomořské ropy Brent na jaře až na 126 dolarů za barel.
Březnový skok o tři procenta, pak stagnace
Průmyslové ceny v EU (bez služeb souvisejících s odpady a odpadními vodami) reagovaly na ropný šok už v březnu, kdy meziměsíčně vyskočily o 3,1 procenta. V dubnu přidaly další 0,8 procenta, poté se růst zastavil a ceny stagnovaly na dosažené úrovni.
Celkově ve druhém čtvrtletí 2026 vzrostly průmyslové ceny v EU mezičtvrtletně o 2,7 procenta a meziročně o 5,1 procenta. Zdražování ale nepostihlo jen paliva – ceny průmyslových výrobců bez energií byly mezičtvrtletně vyšší o 1,7 procenta a meziročně o 2,6 procenta.
Rafinerie a chemičky zasaženy nejvíce
Bezprostředně po vypuknutí války zaznamenala těžba ropy v březnu meziměsíční nárůst cen o 19,9 procenta. Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů zdražila ještě dramatičtěji – o 36,8 procenta. Tento březnový skok stačil ovlivnit mezičtvrtletní bilanci za celý první kvartál.
V dubnu se nákladový šok rozšířil i do dalších odvětví. Ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostly ceny těžby ropy a zemního plynu o 21,2 procenta a výroby koksu a rafinovaných produktů o 27,8 procenta. Výrazně zdražily také chemické látky a produkty – o 10,3 procenta – a výroba gumových a plastových výrobků, která přidala 4,7 procenta.
Zvýšení cen ropy se naopak nedotklo celého energetického sektoru. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu mezičtvrtletně klesly o 1,7 procenta.
Litva, Španělsko a Dánsko zdražily nejvíc
Dynamika průmyslových cen se ve druhém čtvrtletí napříč EU značně lišila. Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Litva s 6,2 procenty, následovalo Španělsko s 5,8 procenty a Dánsko s 4,9 procenty.
V šesti zemích EU průmyslové ceny ve druhém čtvrtletí dokonce mezičtvrtletně klesly. Ve všech těchto státech ale došlo k prudkému navýšení už v prvním kvartálu – na rozdíl od ostatních zemí se růst neudržel a ceny se vrátily zpět.
Analýzu pro Český statistický úřad zpracovala analytička Karolína Zábojníková a vyšla v magazínu Statistika & My v září 2026.