Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že společně s dalšími evropskými zeměmi a USA připravuje Kyjev návrhy na ukončení války s Ruskem. Plány předpokládají ukončení konfliktu do léta 2027. Ruská strana ale s navrhovaným postupem nesouhlasí.
Zelenskyj uvedl, že návrhy počítají se vzájemným stažením vojsk, což by mělo vytvořit takzvanou svobodnou ekonomickou zónu na opuštěných válečných územích. Podle ukrajinského prezidenta jde především o nápad USA, na kterém nyní Ukrajina společně s dalšími evropskými státy pracuje.
Ústup armád a nárazníková zóna
Ukrajinský plán se skládá ze tří částí:
- Základem má být především úplné příměří, tedy zastavení bojů.
- Na něj by navazovalo vzájemné stažení ruských a ukrajinských jednotek z vybraných částí fronty. Mezi oběma armádami by tak vznikl prostor bez přítomnosti vojáků, který by měl fungovat jako nárazníková zóna, na kterou bude dohlížet prozatím nespecifikovaná třetí strana.
- Třetí část plánu se týká bezpečnostních záruk ze strany Evropské unie a NATO.
Demilitarizovaná oblast by se následně mohla změnit ve svobodnou ekonomickou zónu. Její přesná podoba zatím není jasná, princip je však relativně jednoduchý: z území zničeného válkou by neměla vzniknout nová hranice plná zákopů, ale prostor, který by byl oddělen od přímých bojů a mohl postupně projít obnovou.
Zapojení neutrální třetí strany by přitom mělo oběma stranám poskytnout určitou kontrolu nad tím, zda druhá armáda dohodu skutečně dodržuje. Podle ukrajinského prezidenta jde o návrh, který má pomoci překonat jeden z největších problémů případného míru: územní otázku.
Moskva dlouhodobě požaduje, aby se Ukrajina vzdala kontroly nad částí Donbasu, zatímco Kyjev odmítá jednostranně ustoupit. Vytvoření zvláštní zóny by tak mohlo dočasně odsunout rozhodnutí o definitivním statusu některých území a zároveň zastavit boje. Zelenskyj označil období od konce roku 2026 do léta 2027 za nejrealističtější okno, kdy by diplomacie mohla vést k ukončení války.
Rusko odmítá ustoupit
Právě na otázce vzájemného stažení vojsk celý plán zatím naráží. Zelenskyj přiznal, že Rusko s navrhovaným postupem nesouhlasí a mezi oběma stranami zůstává zásadní spor především o Donbas. Zatímco ukrajinská strana odmítá stáhnout své jednotky bez odpovídajícího kroku Moskvy, Rusko nadále trvá na vlastních územních požadavcích.
Moskva navíc v posledních dnech opakovaně ukázala, že není připravena přijímat příměří, které by podle ní znamenalo jednostranný ústupek. Rusko například odmítlo ukrajinský návrh na zastavení útoků proti lodím přepravujícím zemědělské produkty v Černém moři.
Podle Zelenského se Kreml zároveň snaží spojovat případné dohody o příměří s ochranou vlastní energetické infrastruktury, kterou Ukrajina v posledních měsících intenzivně napadá. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už na začátku srpna odmítl možnost zastavení nepřátelských akcí podél současné frontové linie.
To ukazuje, jak obtížné bude prosadit širší mírový plán. I kdyby se Kyjevu, Washingtonu a evropským zemím podařilo shodnout na konkrétní podobě příměří a zvláštní ekonomické zóny, bez souhlasu Moskvy zůstane návrh pouze na papíře. Zelenskyj zároveň zdůrazňuje, že Ukrajina chce válku ukončit, není ale připravena přijmout mír za cenu faktické kapitulace nebo dalších jednostranných územních ústupků.