Krátce po začátku války Finsko uzavřelo hranice s Ruskem. Cyklicky znovu uzavření prodlužuje s odůvodněním, že Rusko používá k hybridním operacím migranty z cizích zemí. Pro zemi to představovalo bezpečnostní ohrožení, hranice tak byla uzavřena do odvolání.
Na ruské straně tak čekají stovky, ne-li tisíce migrantů, kteří chtějí překročit finskou státní hranici.
Podle rozhodnutí nelze na uzavřených kontrolních stanovištích podávat žádosti o mezinárodní ochranu (azyl) a nákladní doprava zůstává pozastavena, ačkoli diplomatická doprava a nezbytné dodávky mohou být v jednotlivých případech stále povoleny.
V listopadu roku 2023 zažívalo Finsko náhlé vlny nelegálních migrantů u hranic, zejména ze zemí jako jsou Sýrie nebo Somálsko. Od začátku srpna 2023 dorazilo do Finska z Ruska bez víza více než 1300 státních příslušníků třetích zemí. Tehdy země zbystřila. Podle úřadů bylo zřejmé, že se tak dělo s pomocí ruských úředních orgánů a šlo o cílenou migraci.
Tento jev a riziko jeho eskalace představovaly vážnou hrozbu pro národní bezpečnost a veřejný pořádek ve Finsku,
uvedla tehdy média. Země si tak zkomplikovala i vlastní dopravu, rodinné návštěvy, pracovní mobilitu i cestovní ruch. Většina těchto cest se potom stala logisticky složitější, po silnici nelze státní hranici překročit. Ruští státní příslušníci musí do země cestovat přes třetí země, nebo používat omezené železniční spojení přes Vainikkalu, které zůstává otevřené jen pro nákladní dopravu.
Související článek
Spor s Organizací pro lidská práva
Finská vláda tvrdí, že uzavření je v souladu s pravidly EU a schengenského prostoru, která umožňují nouzová omezení k ochraně veřejného pořádku a národní bezpečnosti. To je podle nich přesně ten případ. Organizace pro lidská práva ale oponuje, že dlouhodobé plošné uzavření představuje riziko porušení směrnice EU o azylovém řízení a zásady nenavracení.
Finsko je ale neoblomné se stejnou tvrdostí, s jakou vstoupilo krátce předtím do NATO. Hrozby z Ruska berou svorně velmi vážně.
Nátlak na Finsko po jejich vstupu do NATO
Finsko tvrdí, že tento nátlak přes cizí migranty na hranicích je na zemi vytvářen jako reakce na vstup země do NATO. Jejich východní soused používá tyto migranty ze Sýrie a Somálska jako zbraň proti Finsku. Od začátku země pravidelně situaci vyhodnocuje a reaguje na aktuální situaci na hranicích. Finsko také zavedlo výjimečný zákon o nouzovém stavu, který mu umožňuje odmítnout žádosti o azyl od migrantů překračujících uzavřenou východní hranici s Ruskem a poslat je zpět.
V současné době je východní hranice v délce 1340 km mezi Finskem a Ruskem uzavřena až do odvolání. Země je ochotna hranice otevřít až v případě, že bude mít záruky, že Rusko nebude zneužívat migranty k hybridní válce. Rusko tato obvinění popírá.
Ruští občané mají ztížené cestování
Cestování do Finska tak kvůli tomuto problému mají dlouhodobě ztíženo i ruští občané. Zlepšení se rozhodně nechystá, protože zastánci přijímání uprchlíků jsou v jasné menšině. Rusko tak doplatilo na svou vlastní taktiku a výrazně tím omezilo Rusům i obyčejné cesty za prací či za rodinou do sousedního státu.
Ochladnuté mezinárodní vztahy
Tuto situaci na rusko-finské hranici je ale vhodné vnímat šířeji. Finové tím jasně dali najevo, že jsou více než odhodláni se bránit a že i zavření hranic a „odhalení triku s migranty“ je formou velmi účinného odstrašení Ruska. Byť tím byly notně poničeny vzájemné, tvrdě budované dobré vztahy mezi oběma zeměmi v minulých letech.