Aktuální blokáda Hormuzského průlivu pod americkou vojenskou kontrolou rozčílila Čínu. Celou situaci už vláda považuje za nebezpečnou a nezodpovědnou. Poprvé se tak i z východních zemí ozývají slova o globálním konfliktu, který je tak snadné rozpoutat.
Hormuzský průliv je znovu centrem světových problémů s dodávkami ropy. Ovlivňuje to světový trh, protože dnes již vleklá krize bez vidiny konce ovlivňuje inflaci všech evropských zemí. Víkendová jednání mezi Teheránem a USA zatím žádný významný pokrok nepřinesla. Nyní situaci v průlivu komplikuje blokáda ze strany Spojených států, což má pravděpodobně vyvíjet nátlak na Čínu, aby donutila Írán k větší ochotě přijmout mírové plány.
Čína je hlavním odběratelem íránské ropy
Hlasitě se zároveň ozvala i Čína, která je na dovozu íránské ropy závislá. Z vyjádření čínské vlády je zřejmé, že i zdánlivě lokální konflikt má potenciál ohrožovat víc než jen danou oblast a její přilehlé okolí. The Telegraph cituje:
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí vyjádřil názor prezidenta Si Ťin-pchinga a Komunistické strany Číny a odsoudil tuto blokádu jako nebezpečnou a nezodpovědnou.
Stalo se tak krátce poté, co Si Ťin-pching, jak uvedla čínská státní média, řekl korunnímu princi Abú Zabí:
Nesmíme dovolit, aby se svět vrátil k zákonům džungle.
Vládu zákona nelze používat, když se hodí, a zavrhovat, když se nehodí.
Čínský prezident se prozatím k probíhající krizi příliš nevyjadřoval, teď to jsou však ve světovém kontextu silná slova. Čína v těchto dnech hostí v Pekingu lídry ze Španělska, SAE a Ruska a toto téma je nejdiskutovanější. Možná proto, že začíná být ovlivňována i samotná čínská ekonomika.
Čínský březnový export prudce zpomalil a dovoz ropy klesl o 2,8 %, dovoz zemního plynu o 10,7 % a ceny obou surovin jsou samozřejmě vyšší. Statistiky mohl zkreslit sezónní dopad lunárního Nového roku a jeho oslav či další faktory, jak uvádí Xu Tianchen, hlavní ekonom z Economist Intelligence Unit.
Reálným faktem ale je, že ceny těchto komodit prudce stoupají a zvyšují tak vstupní náklady pro čínské firmy.
Za měsíc ho čeká setkání s Donaldem Trumpem
Ve světle událostí bude s napětím očekávána plánovaná schůzka Si Ťin-pchinga s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Původní schůzka byla z dubnového termínu odložena kvůli probíhající americké vojenské operaci, nový termín byl stanoven na 14. a 15. května. Donald Trump také uvedl, že v průběhu letošního roku chce v Bílém domě přivítat také čínského prezidenta. Půjde o historickou návštěvu, na kterou již nyní probíhají přípravy. V letošním roce by se tak lídři obou zemí měli setkat nejméně dvakrát.
Čína si chce posílit pozici ve světové ekonomice i politice
Obavy, že chaotická politika současné americké administrativy oslabuje vnímání Spojených států ve světě, se naplňují. Si Ťin-pching řekl šejkovi Chálidovi, který také předsedá výkonné radě Abú Zabí, že Čína je ochotna spolupracovat s Arabskými emiráty na budování silnějšího a efektivnějšího strategického partnerství. Dává tím najevo nejen ochotu a cílevědomost najít si zdroje jinde, ale také je to signál světu o silné pozici Číny ve světě. Čína část ropy odebírá z Ruska, ale není to nic, co by Čínu těšilo, zejména v jejich upadající ekonomické situaci. Přesto na probíhajícím setkání vedoucích představitelů Ruska, Španělska a SAE padla slova o spokojenosti s rusko-čínskou spoluprací. Současnou politickou situaci na Blízkém východě Čína považuje za bezprecedentní, nemající za posledních sto let obdoby, proto musí Čína a Rusko prostřednictvím ještě užší a účinnější strategické spolupráce pevně bránit oprávněné zájmy obou zemí.
Signály mezi řádky
Zároveň to podle pozorovatelů podrývá důvěryhodnost Spojených států. S někým, kdo uznává „zákony džungle“, nelze kvalitně obchodovat. The Telegraph také spekuluje o tom, že tímto si čínský prezident připravuje půdu pro snazší cestu k budoucímu ovládnutí Tchaj-wanu:
Pokud se nyní Čína postaví Trumpovi – a to jistě není samozřejmost – výrazně to posílí Si Ťin-pchingovy pozice a podpoří jeho vlastní záměr, kterým je donutit Tchaj-wan, aby se vzdal naděje na podporu USA a kapituloval, aniž by musel být napaden.
Znovu jde o snížení důvěry v USA. Další sdělení, které toto jednání vysílá světu, je podle tohoto deníku ještě důraznější. Dle něj by Čína mohla uvažovat i o vojenském zásahu v dané oblasti. Ukazuje tím především na to, jak snadno se může jeden zdánlivě lokální konflikt přelít do celého světa. Pokud by konflikt ekonomicky poškozoval Čínu delší dobu, je možné, že se do řešení silou přidá také?